„Za obrovský faul považujeme zejména její zpětnou účinnost v oblasti automatického zastavování exekucí a hrazení povinných záloh na jejich náklady,“ uvedl Staněk.
Věřitelé by podle něj v případě schválení úpravy byli již za rok vystaveni obrovským výdajům na prodlužování běžících řízení, u nichž mezitím uplyne šestiletá lhůta. „S těmito dodatečnými náklady nemohli počítat, navíc by je museli hradit i v případech, kdy dlužník jejich exekuci nehradí ne kvůli své faktické nemajetnosti, ale protože zatím splácí dřívější exekuce v pořadí,“ upozornil Staněk.
Změna by tak podle odborníků v praxi vedla k nespravedlivému zvýhodnění osob, které se více zadlužily a mají více exekucí, jejichž splacení by se nově s posvěcením státu vyhnuly.
„Velmi negativně vnímáme i to, že v návrhu zůstalo výrazné omezení mobiliárních exekucí, které jsou dnes s ohledem na neustálé zvyšování nezabavitelných částek, omezení dražeb nemovitostí a další nedávné úpravy často jedinou šancí, jak se věřitel může dostat ke svým penězům. Pozitivní je snad pouze to, že z daného opatření byly nakonec vyňaty alespoň právnické osoby,“ konstatoval prezident ČAV.
Česká bankovní asociace (ČBA) sice vítá, že Senát nepodlehl tlakům na zavedení zcela nesystémového opatření v podobě teritoriality exekutorů, ale za kontroverzní považuje tzv. přechodné ustanovení, které fakticky znamená zastavení exekučních řízení zahájených v minulosti, u nichž doposud nebylo vymoženo žádné, nebo jen minimální plnění.
„Tato řízení se zastavují plošně, zcela bez náhrady a není zcela jasné, zda schválené znění umožňuje věřiteli dosáhnout jejich dalšího pokračování. To považujeme za velmi nespravedlivé opatření, u kterého je třeba klást otázky ohledně jeho ústavnosti,“ informoval redakci Filip Hanzlík, náměstka výkonné ředitelky ČBA.
Za „velmi nešťastné“ považuje asociace také ustanovení, podle kterého se za tzv. marné považují i exekuce, na které nebylo po dobu šest či více let plněno, ovšem bylo tomu tak proto, že šlo o exekuce v pořadí, na které ze zákona ani plněno být nemohlo, dokud se splácela exekuce první v pořadí.
„Povinné zastavení exekucí tedy paradoxně postihne i ty exekuce, u kterých je dlužník schopen splácet, popř. disponuje zpeněžitelným majetkem, ale po jistou dobu na ně nesplácel, protože tak ze zákona činit ani nemohl,“ vysvětlil Hanzlík.
