Od loňského podzimu už nejsou v povinné výbavě náhradní žárovky ani pojistky, protože už také legislativci zjistili, že jejich výměna na novějších vozech je nad síly řidičů. Ještě příjemnější změnou je, že kvůli expiraci už není nutné měnit celou lékárničku.
1. Od podzimní legislativní úpravy tvoří povinnou výbavu motorových vozidel lékárnička (neotevřená může mít i prošlou expiraci), reflexní vesty a výstražný trojúhelník.
2. Řidič na sobě musí mít reflexní vestu při nouzovém stání na komunikaci mimo obec, pokud z auta vystoupí. Totéž platí pro spolujezdce, z nichž se v této situaci stávají chodci s povinností mít na sobě reflexní prvky. Reflexní vestu musíme mít ve voze při ruce, protože je oblékáme před vystoupením z auta.
3. Podle mezinárodní úmluvy se povinná výbava řídí předpisy, kde je vůz registrován, ale je výhodnější se řídit tamními pravidla a předem se o nich informovat. Prakticky každá evropská země má svoje specifika, někdy i lokální.
4. Nejčastějšími rozdíly je požadavek na povinnost vozit reflexní vesty pro všechny ve voze, mít k dispozici hasicí přistroj a ve většině zemí je postihováno použití pasivního radaru, který u nás zakázaný není.
Co vypadlo z lékárničky?
Ukázalo se totiž, že i lékárnička s prošlým datem užití poslouží při první pomoci dostatečně. Navíc z jejího obsahu vypadly plastová rouška, trojcípý šátek a náplasti s polštářkem. Data na autolékárničce si však řidiči nemusejí všímat jen do chvíle, než ji otevřou.
Pokud se tak stane, je nutné hlídat expirace jednotlivých částí, jejichž obal musí být navíc nepoškozený. Pokud např. roztrhneme obal od obvazu, musíme jej vyměnit bez ohledu na to, zda jsme jej nakonec použili.
Vestu nejlépe pro všechny
V povinné výbavě, pod hrozbou pokuty až 2000 Kč, zůstávají kromě autolékárničky také výstražný trojúhelník a reflexní vesty. Vesty ve vyhlášce poněkud překvapivě zmíněny nejsou, povinnost mít je k dispozici však vyplývá ze zákona o pozemních komunikacích.
Podle něj musí mít řidič na sobě reflexní vestu při nouzovém stání na komunikaci mimo obec, pokud z auta vystoupí. Totéž platí pro spolujezdce, z nichž se v této situaci stávají chodci s povinností mít na sobě reflexní prvky. Vyplatí se mít vesty při ruce, nikoli tedy v kufru auta, a nejlépe v počtu odpovídajícímu počtu míst ve voze. V některých evropských zemích je tato povinnost dokonce vyžadována zákonem.
Respektovat místní pravidla
Není to však zdaleka jediný rozdíl, s nímž se mohou našich řidiči na evropských silnicích potkat. Při snaze Bruselu o sjednocení i v této oblasti se sice nejedná o velká překvapení, ale i tak si prakticky každá země udržela nějakou specialitu a je užitečné se o ní předem informovat.
Venku se sice můžete odvolat na tzv. Vídeňskou úmluvu o silničním provozu, podle níž se povinná výbava posuzuje podle požadavků země, v níž je auto registrováno, ale šance na úspěch bude spíše mizivá.
Kromě většího počtu reflexních vest je patrně největší odlišností hasicí přístroj jako povinná výbava automobilu. Platí to např. v Turecku, Řecku, Bulharsku, Polsku, Belgii, Rusku či Pobaltí, ve Skandinávii se doporučuje. A přísněji než u nás se posuzuje používání tzv. pasivních antiradarů.
Zakázané antiradary
Zatímco u nás jsou zakázány pouze technické prostředky, které ruší používání přístrojů na měření rychlosti (pokuta až 10 000 Kč), v zahraničí dostanete pokutu také za pasivní antiradar (o aktivní rušičce nemluvě), který na domácích silnicích zakázán není. Jde o přístroj, který upozorní řidiče na měřený úsek.
Například na Slovensku hrozí pokuta až 300 eur, ale policie je na podobné technické vymoženosti alergická mj. v Německu, Rakousku, Švýcarsku (až 650 franků) či Polsku, kde kromě pokuty hrozí především zahraničním řidičům i zabavení či zničení přístroje v hodnotě desítek tisíc korun. Ale v naprosté většině evropských zemí platí zákaz podobných technických vymožeností s odkazem na lokální dopravní předpisy, proti čemuž je při cestě například na dovolenou obtížná obrana a je lépe se podobnému jednání vyhnout.
