„Většina populace se shodla v tom ohledu, že s veřejnými finančními prostředky je třeba šetřit. To se domnívají tři čtvrtiny obyvatelstva. Vývoj naléhavosti problému zadlužení ČR sledujeme již delší dobu a po vyčerpání z epidemické, ukrajinské a energetické krizi se problém posunul v očích občanů až do horního patra naléhavosti,“ informoval naši redakci autor průzkumu Jan Burianec.
V míře souhlasu s konsolidačním balíčkem už podle něj zaznívá větší skepse. S celým jeho zněním souhlasí jen osm procent respondentů, 25 procent je pro částečně – tedy s něčím souhlasí, ale někde mají pochybnosti.
Nesouhlas s touto podobou vládního balíčku projevily dvě třetiny lidí (66 %). Odlišné vnímání je patrné především u voličů vládních a opozičních či neparlamentních stran.
„Z pohledu které konkrétní návrhy jsou v očích lidí nejvíce a nejméně rozumné, můžeme rozlišit tři skupiny,“ přiblížil Burianec: „Přijatelné, kontroverzní (přibližně polovina je považuje za rozumné, polovina nikoliv) a nepřijatelné.“
Více nakloněni byli podle něj jednotlivým návrhům více lidé s vyšším vzděláním a voliči vládních stran. „Daleko větším měřítkem zde ale bylo i sociálně-ekonomické postavení, protože jednotlivé návrhy dopadají na lidi z různých skupin odlišně podle toho, jak tyto úspory či zvyšování příjmů státu dopadají na jejich peněženky,“ vysvětlil autor průzkumu agentury STEM/MARK.
Lidé se podle výsledků průzkumu shodují, že jejich peněženky vládní balíček zasáhne spíše negativně. Při hodnocení subjektivních dopadů vládních návrhů úspor se nadpoloviční většina domnívá, že je to bude v jejich rozpočtu stát něco na víc. Častěji si to myslí Pražané, ženy na mateřské dovolené a podnikatelé či osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ).
Průzkum se v detailu zajímal o návrhy, které doposud vzbudily největší vášně či kontroverze ve veřejném prostoru. První z nich jsou různá sazby DPH na tiskoviny. Lidé jsou v celkovém pohledu tisku nakloněni a odráží se to i v jednotlivých názorech. Advokáti tisku jsou v tomto ohledu častěji starší lidé a vysokoškolsky vzdělaní.
„Jako nerozumné hodnotí respondenti primárně oblasti, které jsou nelogické: Proč je jiná DPH u novin a jiná u časopisů, proč ještě jiná (nulová) u knih? Již se objevily věty typu: ‚Copak knihy mají nulovou přidanou hodnotu?‘ Stejné je to u absence spotřební daně na jen jeden typ alkoholu,“ sdělil redakci ředitel STEM/MARK Jan Tuček.
Druhou kontroverzí v průzkumu je zvýšení DPH na pivo, ale současné zachování nulové spotřební daně na víno (víno, jako jediný alkoholický nápoj není v tuzemsku zatížené spotřební daní, pozn. red.). Z těch, kteří pivo pijí, vadí tento návrh valné většině. Někteří respondenti se dokonce vyjádřili tak, že konzumaci čepovaného piva budou muset omezit, pokud návrh vejde v platnost a dojde k zdražení.
Pivo má ale své podporovatele i mezi nepijáky tohoto nápoje, se zvýšením DPH sazby na pivo nesouhlasí přibližně pětina z nich. To, že má být víno i nadále bez spotřební daně, podporuje více než čtvrtina populace – nepřekvapivě hlavně z Moravy. Polovina s tím nesouhlasí a myslí si, že vůči ostatním alkoholickým nápojům to není fér.
To, že vláda komunikuje své kroky a rozhodnutí dobře, si myslí jen tři procenta respondentů. Třetina uznává, že vláda se komunikovat snaží, ale je zde prostor pro zlepšení – častěji vlažnější jsou voliči vládních stran. „Zbývající téměř dvě třetiny se domnívají, že vládě se nedaří komunikovat vůbec. Tento názor zastávají logicky především voliči opozičních a neparlamentních stran,“ řekl Burianec.
