Jen pro zjednodušení – míra volných pracovních míst je analogií míry nezaměstnanosti, jen se počítá nikoliv z počtu lidí bez práce, ale z počtu nabízených míst.
Jde o negativní trend? Stěží. Dříve široká nabídka volných pracovních míst se za poslední rok sice za poslední rok zmenšila, nicméně v době recese zafungovala jako polštář pro lidi přicházející o práci.
ČR si tak udržela i nadále pozici země s nejnižší nezaměstnaností v rámci celé EU, i když její ekonomické výsledky nebyly nijak oslnivé, když jako jedné z mála se jí nepodařilo ještě vrátit ani na předcovidovou úroveň.
Široká nabídka volných míst pomohla řešit problém přicházejících uprchlíků z Ukrajiny, kteří zamířili především do oblasti služeb a mohli se začít rychle integrovat a platit na našem území daně.
Část volných pracovních míst nicméně zanikla, když v důsledku zhoršené ekonomické situace a slabé domácí poptávky začaly firmy poptávat méně pracovníků.
Příkladem budiž stavebnictví, kde se míra volných pozic za poslední rok snížila o čtvrtinu, respektive z nabídky zmizelo téměř 12 tisíc míst. Celkově přitom za poslední rok ubylo téměř 67 tisíc volných míst.
Co čekat dál? Významná část volných míst zůstane neobsazená i nadále. Stále totiž platí, že tam, kde je vyšší koncentrace lidí bez práce, tam chybí i volná místa. A samozřejmě naopak. To už pravidelně potvrzují měsíční statistiky nezaměstnanosti z ministerstva práce a sociálních věcí.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
