Je to 80 let, co v USA vznikla organizace CARE, která začala distribuovat svůj legendární humanitární balíček ve zdevastované poválečné Evropě včetně Československa. CARE se posléze stala jednou z nejvýznamnějších mezinárodních humanitárních organizací na světě.
Jak finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) sdělilo současné vedení české pobočky humanitární organizace, poválečný balíček „CARE package“ obsahoval vedle základních potravin i kávu nebo žvýkačky.
„Iniciativa začala u drobných dárců, každý člověk mohl dát deset dolarů a poslat tak balíček jednomu ze 60 milionů Evropanů, kteří přišli během války o domov,“ uvedla Katarína Král, strategická ředitelka CARE Česká republika.
První balík obsahoval sušené mléko, masové konzervy nebo čokoládu. Postupně se obměňoval a přidal se třeba také kartáček a pasta na zuby, tužka a papír, a dokonce oblečení nebo boty. V poválečném Československu rozdala organizace 170 tisíc balíků v hodnotě 32,8 milionu korun.
„Najednou se u nás objevila hnědá krychle o hraně asi 40 centimetrů, která obsahovala úplně úžasné věci. Zajímavostí bylo, že tam byl i dopis toho amerického dárce,“ vzpomínal později jeden z českých pamětníků Emil Šípek.
Česká republika se do globální sítě CARE připojila v roce 2007, organizace dnes působí v deseti zemích od Ukrajiny přes Bosnu a Hercegovinu až po Etiopii. Globální síť CARE pomáhá i v Česku – naposledy přispěla více než čtyřmi miliony korun na obnovu škol po loňských povodních na Jesenicku.
Zásadní význam UNRRA
Další z organizací, která pomáhala evropským zemím po konci druhé světové války, byla UNRRA – United Nations Relief and Rehabilitation Administration, tedy Správa Spojených národů pro hospodářskou obnovu a pomoc. Myšlenka na její vznik se objevila ještě v době, kdy si nacistické armády připisovaly jedno vítězství za druhým. Nakonec vznikla v listopadu 1943.
„Pro Československo měly zásadní význam v prvních poválečných měsících dodávky potravin a ošacení směřovaných do nejvíce válkou postiženým oblastí státu – východního a středního Slovenska a na Ostravsko,“ uvedl před časem Jaroslav Láník z Vojenského historického ústavu.
První loď se zásilkou pro Československo připlula do černomořského přístavu Constanta 4. dubna 1945, kde byla přeložena do železničních vagónů. První vlak přijel do Trebišova 2. května. Pak následovaly další lodě s pomocí do přístavů v Hamburku, Brém, Rotterdamu, Antverp.
Hlavní část pomoci Československu tvořily dodávky potravin – zhruba 45 procent z celkové kvóty. Zásobovány byly především vybrané skupiny obyvatelstva, jako byly školní děti nebo nemocnice.
Domácnostem i průmyslu
Část potravin směřovala do obchodů, kde se prodávala. Podle historika Láníka měly velký význam především dodávky obilí a mouky, jedlých a umělých tuků, sušeného mléka a ovocných šťáv.
„Dodávky UNRRA dále obsahovaly šatstvo, boty, suroviny pro textilní a chemický průmysl a podobně,“ sdělil Láník. Zvláště důležitý byl podíl UNRRA na obnovení vozového parku a lokomotiv Československých státních drah a dodávky nákladních a osobních automobilů.
Šlo především o více než 11 tisíc nákladních automobilů značky Chevrolet, Ford a Dodge, které v poválečných letech tvořily jednu třetinu vozů na tuzemských silnicích, a dodávky pohonných hmot a mazadel.
Vedle dodávek strojírenských a hutním závodům kryla UNRRA téměř celou roční spotřebu manganu, bauxitu a fosforu, u ostatních barevných kovů cca ze tří čtvrtin, a umožnila tak rozvoj průmyslové výroby a udržení zaměstnanosti.
Do zemědělství směřovaly stroje, hnojiva, ale také živý dobytek k obnovení stád skotu a bravu. Součástí dodávek byly i mosty a mostní konstrukce, část z nich zůstala nainstalována na různých místech v Čechách.
„Akce UNRRA výrazně přispěla také ke stabilizaci státního rozpočtu. Například v roce 1948 příjmy z jejich dodávek tvořily plnou šestinu příjmů státního rozpočtu,“ poznamenal Jaroslav Láník z Vojenského historického ústavu.
Komunistické zpochybňování
„Značný byl i propagační význam této akce, který pomáhal tlumit poválečnou prosovětskou euforii a působil proti prosovětské propagandě. Lidé v Evropě se mohli seznámit s kvalitními americkými potravinami a ochutnat výrobky, o nichž dosud neměli ani tušení,“ uvedl historik.
Dodal, že význam akce byl od počátku komunistickými politiky zpochybňován a její význam pro poválečnou obnovu hospodářství zlehčován. Komunistický denní tisk se obvykle omezoval jen na strohé informace, případně uváděl nepravdivé údaje.
Roli hlavního donátora sehrály Spojené státy, které zabezpečovaly tuto akci ze dvou třetin, dále se na ní podílely Velká Británie, Kanada a Indie. Členy UNRRA se stalo 47 zemí. Z téměř tří miliard dolarů získalo Československo kvótu v hodnotě 253 milionů dolarů.
„Po roce 1948 akce UNRRA postupně upadaly v zapomnění. Komunistický režim propagandisticky využíval zejména dodávek potravin ze SSSR, které zmírnily následky katastrofálního sucha v roce 1947,“ konstatoval historik Láník.
