Výškové budovy k modernímu městu patří

Názor
Diskuse o výškových budovách v Praze začala nabývat na důležitosti s pokračujícími pracemi na novém Metropolitním plánu a rovněž debatami o výškové profilaci pražského horizontu.
Burdž Chalífa – nejvyšší mrakodrap světa v Dubaji. Foto: FAEI.cz

Velké množství podlažní plochy na malé zastavěné ploše je hlavním důvodem, proč se většinou takové budovy staví. Pro názornou představu, byt pro čtyřčlennou rodinu má v průměru 85 metrů čtverečních. Do Burdž Chalífa – nejvyššího mrakodrapu světa v Dubaji – by se takovýchto bytů vešlo na čtyři tisíce (počítáme-li čistou podlažní plochu jako 75 % hrubé) a obývalo by je šestnáct tisíc lidí. Když toto číslo přeneseme do českého prostředí, šlo by například o město velikosti Pelhřimova.

Na první pohled může takovéto řešení vypadat lákavě. Místo středně velkého města jen několik výškových budov. A to všechno v záplavě zeleně a parků bez zbytečného dojíždění, protože většina horizontální, vesměs automobilové, dopravy nahradí dopravu vertikální, která již není tak náročná na prostor. Bohužel, takto úžasně to funguje pouze na papíře.

Výškové stavby potřebují okolo sebe město určité velikosti, které je vyživuje a dává jim smysl. A i město, jež dosáhlo určitých hranic, potřebuje výškové budovy pro svůj další vývoj. Města, v nichž začnou být dojezdové vzdálenosti neúnosné, prostor pro expanzi do okolí na hranici únosnosti a pozemky v širším centru skutečně drahé, začnou generovat výškové budovy. Ty mohou městu v rozvoji výrazně pomoct, bohužel při špatném nastavení mohou život ve městě naopak zadusit.

PSALI JSME:
Nebojme se nechat Prahu vyrůst do výšky. Ale jen někde

Při současné debatě o výškových budovách v Praze považuji za zásadní tato rizika neignorovat, nepřehlížet. Většina z nich se dá řešit, nebo využít ve prospěch stavby a jeho okolí. Jakkoli to může znít banálně, je důležité o stavbě komunikovat s okolím a všemi dotčenými stranami.

Při správném nastavení může nová výšková zástavba přinést rozvoj a oživení města a jeho specifických částí. Ale je třeba nejen přemýšlet o možných konfliktech, od negativních efektů denitrifikace po proměnu horizontu, ale i o možném využití. Pravdou je, že většinu problematických bodů může výšková budova využít ke svému užitku. Stálý vítr a nezastíněné fasády mohou například generovat energii.

Rozvoj v oblasti parametrického modelovaní a experimentování s jinými materiály než jen s betonem a ocelí vede v poslední době k opravdu velice zajímavým projektům. Již to není jen o velké skleněné kostce se stejnými patry a hladkou fasádou. Experimentuje se se dřevem, fasádami jako vertikálními zahradami a architekti si stále více uvědomují nutnost zachování lidského měřítka v návrzích.

PSALI JSME:
Developer je v naší zemi skoro sprosté slovo

Stávající urbánní a sociální struktury nemusí být překážkou, ale naopak – začlenění do nich může rozhodnout o úspěchu projektu. Několik správně navržených a do kontextu města umístěných výškových budov, může například započít pozitivní přeměnu brownfieldu a dále nastartovat rozvoj města.

Výškové budovy k modernímu městu nepochybně patří. Pokud jsou správně nastaveny parametry jejich projektů, jejich tvůrci se nechovají k jejich okolí arogantně a plně si uvědomují nejen výhody, ale i negativní dopady, mohou být výrazným přínosem. Poté to může být pro všechny strany výhodné soužití. Ovšem nelze to provést bez debaty o tom, jaké má být město, jeho horizont, jaké má být využití budov či jak má vypadat jeho dopravní síť.

Proto nelze o výškových stavbách přemýšlet jako o izolovaném fenoménu, ale jako součásti města jako organického celku. A nelze o nich přemýšlet bez všech souvislostí.

Autor je architektem v Architektonickém studiu TING
(Redakčně upraveno)

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Lidé a společnost

Novákové zlomilo vaz to, co Češi vnímají citlivě

Odcházející ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková byla ve funkci poměrně krátce, necelých deset měsíců. Za to dobu jen těžko mohla dát ministerstvu nějaký zásadní směr. Spíše tak jen přebrala agendu po svých …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru