V mezičtvrtletním vyjádření naopak došlo k dalšímu zrychlení mzdové dynamiky (po sezónním očištění dle Českého statistického úřadu z 1,2 % na 1,3 %, pozn. aut.). V prostředí napjatého trhu práce se tak zřejmě začala do mzdových požadavků výrazněji promítat vysoká inflace, což bylo dále podpořeno i pokračujícím oživením ekonomiky.
Růst mezd v soukromém sektoru byl tažen nejen zpracovatelským průmyslem, ale i službami. Vůbec nejrychleji se zvyšovaly v odvětvích na opačných stranách mzdového spektra, konkrétně v ubytování stravování a pohostinství, kde je mzdová úroveň nejnižší (+11,3 % meziročně na 23 586 Kč) a na druhé straně v informačních a komunikačních činnostech (+11 % meziročně na 69 854 Kč).
K růstu mezd v soukromém sektoru ale výrazně přispěl vzhledem ke své váze také obchod (+8,8 % meziročně na 37 265 Kč). Mzdovou dynamiku v soukromém sektoru (+8,7 % meziročně) i nadále podporoval napjatý trh práce. Červencová míra nezaměstnanosti ve výši 2,3 procenta byla jen mírně nad předpandemickou úrovní a zůstala nejnižší ze států EU.
V reálném vyjádření došlo vlivem vysoké inflace k prohloubení meziročního poklesu průměrné mzdy z 3,5 procenta v prvním čtvrtletí na 9,8 procenta v letošním druhém čtvrtletí. Jde o vůbec nejrychlejší meziroční pokles kupní síly mezd od počátku měření v roce 2001. Inflace totiž ve druhém čtvrtletí vystoupala na meziročních 15,8 procenta, zatímco v prvním čtvrtletí činila v průměru 11,2 procenta.
Růst reálných mezd tak stále více zaostává za vývojem (reálné) produktivity práce, která ve stejném období vzrostla meziročně o 1,2 procenta. Pokles reálných příjmů se již začal projevovat v reálné spotřebě domácností, která se mezičtvrtletně snižuje již tři čtvrtě roku. Ve srovnání s naším odhadem (-10,2 % meziročně) byl pokles reálných mezd o něco mírnější. Naopak tržní očekávání (-9,5 %) překvapil vývoj ve druhém čtvrtletí nepatrně horším výsledkem.
Oproti odhadu České národní banky (ČNB) byla mzdová dynamika viditelně silnější. Centrální banka očekávala nominální nárůst mezd o 2,7 procenta meziročně, v reálném vyjádření pak meziroční pokles o -13,1 procenta. Po spotřebě domácností ve druhém čtvrtletí a zrychlování růstu cen průmyslových výrobců v eurozóně v průběhu třetího čtvrtletí tak jde o další proinflační překvapení poslední prognózy ČNB.
Bilanci rizik naopak částečně kompenzuje nižší než očekávaná inflace v červenci. Čistě datově tedy nové indikátory z našeho pohledu zatím ukazují na potřebu dalšího utažení měnové politiky. Ve světle posledních komentářů z ČNB se nicméně většina pro takový krok na nadcházejícím zářijovém zasedání bankovní rady pravděpodobně nenajde.
Zaměstnanost po přepočtu na plné úvazky vzrostla ve druhém čtvrtletí meziročně o 1,3 procenta, zatímco o čtvrtletí dříve se meziročně zvýšila o 0,9 procenta. V první polovině roku tak touto optikou v tuzemské ekonomice přetrvávala vysoká poptávka po pracovní síle. Objem mezd a platů podle zveřejněných dat ve druhém čtvrtletí vzrostl meziročně o 5,7 procenta po předchozích 8,3 procenta.
Za celý letošní rok očekáváme, že růst nominálních mezd překročí osm procent, což ale vzhledem k vysoké inflaci znamená jejich reálný pokles o více než sedm procent. V příštím roce by se měl vlivem napětí na pracovním trhu podle nás předchozí pokles kupní síly mezd částečně korigovat, když by si po očištění o inflaci měly připsat 1,7 procenta, což by v nominálním vyjádření znamenalo růst průměrné mzdy o 13 procent.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
