„Diety“ se letos kvůli inflaci poprvé zvyšují už v průběhu roku

Ministerstvo práce a sociálních věcí letos poprvé v historii zvyšuje hodnotu stravného na pracovních cestách nikoli od nového kalendářního roku, ale už v jeho průběhu. Donutila ho k tomu vysoká inflace. Od minulé soboty je tak horní hodnota stravného na pracovních cestách 142 korun na den.
Od druhé poloviny srpna 2022 je horní hodnota stravného na pracovních cestách 142 korun na den. Ilustrační foto: FAEI.cz

Spolu s „dietami“ roste i částka, při které je stravenka pro zaměstnance i zaměstnavatele z hlediska zdanění nejvýhodnější. Nově to je 180 korun. V případě stravenkového paušálu se denní limit zvyšuje na 99,40 Kč.

„Jde o změnu, která vyplývá z platné legislativy a ta říká, že stravné na služebních cestách se upravuje tehdy, jakmile se podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) cena ve veřejném stravování ode dne účinnosti poslední úpravy zvýší, nebo sníží alespoň o 20 procent,“ informovala Martina Machová, personální ředitelka Sodexo Benefity.

Podle údajů ČSÚ za červen 2022 došlo ke zvýšení cen ve veřejném stravování o 20,19 procenta. Nárůst cen tak přesahuje zákonem vymezených dvacet procent. Inflace se v posledních třech měsících se drží na nejvyšší úrovni od prosince 1993. Nejvýrazněji už více než rok zdražují potraviny a energie, což jsou položky, které se do veřejného stravování promítají nejvíce.

2017 2018 2019 2020 2021 2022 Od 20. 8.
Horní hranice sazby stravného pro státní správu (pracovní cesta v délce 5-12 hodin) 86,00 Kč 93,00 Kč 97,00 Kč 103,00 Kč 108,00 Kč 118,00 Kč 142,00 Kč
Maximální daňově uznatelná výše příspěvku zaměstnavatele na stravování (70 % stravného) 60,20 Kč 65,10 Kč 67,90 Kč 72,10 Kč 75,60 Kč 82,60 Kč 99,40 Kč
Daňově optimální hodnota stravenky pro daný rok (55 % hodnoty hradí zaměstnavatel, 45 % hradí zaměstnanec) 109,45 Kč 118,36 Kč 123,00 Kč 131,09 Kč 137,45 Kč 150,18 Kč 180,73 Kč

Zdroj: Sodexo Benefity

Používání stravenek, ať už ve formě papírových poukázek nebo karet, se řídí zákoníkem práce a zákonem o daních z příjmů a pro zaměstnavatele jsou daňově uznatelným nákladem. Od letošního 20. srpna si firmy odečtou z daní nejvíce, když zaměstnancům pořídí stravenky v právě v hodnotě 180 korun na den.

Zákon o dani z příjmů umožňuje firmám odečíst si z daní maximálně 55 procent z ceny stravenky. Zbývající část si často doplácí zaměstnanci, firmy ale pochopitelně mohou svým lidem uhradit i vyšší částku, ovšem už bez slevy na dani na straně zaměstnavatele. Zaměstnanec ze stravenek žádné daně ani pojistné neodvádí.

„Díky daňovému zvýhodnění jsou stravenky o čtvrtinu výhodnější, než kdyby zaměstnanci dostali o stejnou částku vyšší mzdu,“ uvedla Machová. Stravenky a závodní stravování jsou vůbec nejrozšířenějším zaměstnaneckým benefitem. V ČR je aktuálně využívá 1,5 milionu zaměstnanců a podle údajů Sodexo Benefity roste podíl těch, kdo místo papírových stravenek používají karty.

PSALI JSME:
Stravenky zrušme, pomůže to celé ekonomice

Podle dotazníkového šetření, které v březnu letošního roku pro Sodexo Benefity realizovala agentura Ipsos na 500 respondentech (300 zaměstnanců a 200 zaměstnavatelů, pozn. aut.) stravné pravidelně valorizuje jen 17,6 procenta zaměstnavatelů. Další 24 procenta je navyšují pravidelně, ale v delších intervalech, než rok.

„Z výzkumu rovněž vyplývá, že 56 procent firem hodlá letos příspěvek na stravování zachovat ve stejné výši jako v roce 2021,“ konstatovala Machová a dodala, že 64 procent lidí dostává od zaměstnavatele na stravování 109 a méně korun na den. Zaměstnavatelé tak podle jejího názoru rozhodně nevyužívají plného daňového potenciálu stravenky.

Podle společnosti Ticket Restaurant Češi začali šetřit na obědech. Mnozí lidé narážejí na svůj finanční strop, což dokladují i červnová data z plateb stravenkovými kartami. Za jeden oběd v restauraci podle Ticket Restaurant Card Indexu lidé v průměru zaplatili v červnu 160,20 koruny. To je o 10,1 procenta více, než před rokem.

PSALI JSME:
Hodnota optimální stravenky vzroste v roce 2022 na 150 Kč

Avšak v porovnání s tím, jak raketově letí nahoru ceny jídel, je růst útrat velmi pomalý. Ceny v restauracích se totiž v meziročním srovnání v červnu zvýšily o 23,5 procenta. Rozdíl mezi výší útrat a tím, kolik jídlo stojí, se v posledních týdnech zvyšuje. V květnu ceny rostly v restauracích o 11,6 procenta rychleji než útraty, v červnu byl již rozdíl 13,4 procenta.

„České firmy musí přehodnotit své firemní benefity, aby pomohly svým zaměstnancům ustát neustále se zvyšující životní náklady,“ informovala managing partnerka účetní a poradenské společnost RSM Monika Marečková. Doba wellness benefitů je podle jejího názoru u konce, pokud si chce firma udržet kvalifikované zaměstnance, musí jim nabídnout i balíček pro ně opravdu atraktivních výhod.

Mezi nejžádanější benefity patří možnost čerpání bezúročné půjčky, příspěvky na bydlení nebo poskytnutí zálohy na mzdu. „Pokud jsou benefity dobře nastavené, mohou zaměstnanci ušetřit měsíčně až několik tisíc korun – tedy klidně kolem deseti procent v porovnání s jeho mzdou. A to už může být pro domácnost výrazná finanční podpora,“ sdělila Marečková.

PSALI JSME:
Nenechte se šidit ani na služebních cestách

Zavřít reklamu ×
  1. V roce 1971 jsem jezdil na montáže od dráhy.Diety jsem měl 600 Kčs.Jídlo v hospodě jsem pořídil i s pivem za 10 Kčs.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Nabídka volných pracovních míst klesá

Navzdory nepřesvědčivým výsledkům české ekonomiky v posledním roce a půl se situace na trhu práce rozhodně nijak dramaticky nevyhrotila. Ekonomika byla sice v útlumu, na trh práce přicházeli další lidé, nicméně …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Češi chtějí silného lídra, který nás osvobodí od mocných a bohatých

Průzkum
Většina tuzemské veřejnosti příliš nevěří tomu, že by politici či elity hájili zájmy obyčejných lidí. Spíše mají pocit, že se o ně tradiční strany nezajímají. A v čele státu si přejí silného lídra, který by vzal zemi z rukou mocných a bohatých. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky poskytla Finančním a ekonomickým informacím (FAEI.cz) agentura Ipsos.