Vysoká inflace dál ukrajuje z kupní síly mezd, růstu produktivity práce navzdory

Analýza
Meziroční růst průměrné mzdy v ČR v letošním druhém čtvrtletí výrazně zpomalil. Ve druhém čtvrtletí činil 4,4 procenta po 7,3 procenta v prvním čtvrtletí. Jeho zpomalení bylo způsobeno zejména vysokou srovnávací základnou loňského druhého čtvrtletí, které bylo ve znamení mimořádných odměn v sektoru zdravotnictví a sociální péče souvisejících s pandemií.
Meziroční růst průměrné mzdy v ČR v letošním druhém čtvrtletí výrazně zpomalil. Ilustrační foto: Depositphotos.com

V mezičtvrtletním vyjádření naopak došlo k dalšímu zrychlení mzdové dynamiky (po sezónním očištění dle Českého statistického úřadu z 1,2 % na 1,3 %, pozn. aut.). V prostředí napjatého trhu práce se tak zřejmě začala do mzdových požadavků výrazněji promítat vysoká inflace, což bylo dále podpořeno i pokračujícím oživením ekonomiky.

Růst mezd v soukromém sektoru byl tažen nejen zpracovatelským průmyslem, ale i službami. Vůbec nejrychleji se zvyšovaly v odvětvích na opačných stranách mzdového spektra, konkrétně v ubytování stravování a pohostinství, kde je mzdová úroveň nejnižší (+11,3 % meziročně na 23 586 Kč) a na druhé straně v informačních a komunikačních činnostech (+11 % meziročně na 69 854 Kč).

K růstu mezd v soukromém sektoru ale výrazně přispěl vzhledem ke své váze také obchod (+8,8 % meziročně na 37 265 Kč). Mzdovou dynamiku v soukromém sektoru (+8,7 % meziročně) i nadále podporoval napjatý trh práce. Červencová míra nezaměstnanosti ve výši 2,3 procenta byla jen mírně nad předpandemickou úrovní a zůstala nejnižší ze států EU.

PSALI JSME:
Češi chudnou nejrychleji v historii země, potvrdili statistici

V reálném vyjádření došlo vlivem vysoké inflace k prohloubení meziročního poklesu průměrné mzdy z 3,5 procenta v prvním čtvrtletí na 9,8 procenta v letošním druhém čtvrtletí. Jde o vůbec nejrychlejší meziroční pokles kupní síly mezd od počátku měření v roce 2001. Inflace totiž ve druhém čtvrtletí vystoupala na meziročních 15,8 procenta, zatímco v prvním čtvrtletí činila v průměru 11,2 procenta.

Růst reálných mezd tak stále více zaostává za vývojem (reálné) produktivity práce, která ve stejném období vzrostla meziročně o 1,2 procenta. Pokles reálných příjmů se již začal projevovat v reálné spotřebě domácností, která se mezičtvrtletně snižuje již tři čtvrtě roku. Ve srovnání s naším odhadem (-10,2 % meziročně) byl pokles reálných mezd o něco mírnější. Naopak tržní očekávání (-9,5 %) překvapil vývoj ve druhém čtvrtletí nepatrně horším výsledkem.

Oproti odhadu České národní banky (ČNB) byla mzdová dynamika viditelně silnější. Centrální banka očekávala nominální nárůst mezd o 2,7 procenta meziročně, v reálném vyjádření pak meziroční pokles o -13,1 procenta. Po spotřebě domácností ve druhém čtvrtletí a zrychlování růstu cen průmyslových výrobců v eurozóně v průběhu třetího čtvrtletí tak jde o další proinflační překvapení poslední prognózy ČNB.

PSALI JSME:
Přidání na platech státním zaměstnancům vytvoří vyšší inflační tlak

Bilanci rizik naopak částečně kompenzuje nižší než očekávaná inflace v červenci. Čistě datově tedy nové indikátory z našeho pohledu zatím ukazují na potřebu dalšího utažení měnové politiky. Ve světle posledních komentářů z ČNB se nicméně většina pro takový krok na nadcházejícím zářijovém zasedání bankovní rady pravděpodobně nenajde.

Zaměstnanost po přepočtu na plné úvazky vzrostla ve druhém čtvrtletí meziročně o 1,3 procenta, zatímco o čtvrtletí dříve se meziročně zvýšila o 0,9 procenta. V první polovině roku tak touto optikou v tuzemské ekonomice přetrvávala vysoká poptávka po pracovní síle. Objem mezd a platů podle zveřejněných dat ve druhém čtvrtletí vzrostl meziročně o 5,7 procenta po předchozích 8,3 procenta.

Za celý letošní rok očekáváme, že růst nominálních mezd překročí osm procent, což ale vzhledem k vysoké inflaci znamená jejich reálný pokles o více než sedm procent. V příštím roce by se měl vlivem napětí na pracovním trhu podle nás předchozí pokles kupní síly mezd částečně korigovat, když by si po očištění o inflaci měly připsat 1,7 procenta, což by v nominálním vyjádření znamenalo růst průměrné mzdy o 13 procent.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
„Diety“ se letos kvůli inflaci poprvé zvyšují už v průběhu roku

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Měnili jste loni zaměstnání? Pozor na daně!

Že vás daňové přiznání nezajímá, protože máte příjmy pouze ze zaměstnání, resp. jsou osvobozené od daní? V tom případě se opravdu o daně nemusíte starat, ale jen za předpokladu, že jste v minulém roce neměnili …

Zvyšování minimální mzdy nic neřeší…

…ale ani moc nezkazí. Což je v naší situaci možná důležitější. Je to takový malý dárek pod stromeček především pro asi 110 či 120 tisíc lidí, kteří mzdu poblíž té minimální skutečně pobírají. Nicméně jinak je to od …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Česku chybí práce mladých vzdělaných žen. Jsou na mateřské

Analýza
Na rozdíl od většiny evropských zemí se Česku stále nedaří skloubit kariéru a mateřství. Na trhu pak chybí práce mladých a vzdělaných žen. Ukázala to nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR, s jejímiž výsledky se redakce FAEI.cz měla možnost seznámit.