Vysoká inflace je pro Fialovu vládu požehnáním

Analýza
Ve čtvrtek zveřejněný první návrh státního rozpočtu na příští rok, s výhledem do let 2024 a 2025, je celkově nedostatečně ambiciózní, ovšem představuje určitý pozitivní posun v porovnání s rámcovým materiálem, který vláda projednávala v červnu a který črtal až do roku 2025 schodky kolem 300 miliard korun.
Vysoká inflace je pro Fialovu vládu svým způsobem požehnáním. Reálně velkou část dluhu splatí občané v podobě vyšších cen a znehodnocené české měny. Ilustrační foto: Facebook, Petr Fiala

Pro příští rok vláda předběžně počítá se schodkem 270 miliard korun, v dalších letech pak s deficitem 250, resp. 230 miliard korun.

Za prvních sedm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 86,7 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do července vybral meziročně o 87,4 miliardy korun více.

Pokud by tedy vláda vybírala daně a pojistné na úrovni loňského půlroku, bude její příslušný příjem o 87,4 miliardy korun nižší. A schodek rozpočtu by tak byl za letošních prvních sedm měsíců roku meziročně dokonce o něco vyšší.

Válka na Ukrajině a její dopady si žádají dodatečné výdaje. Jenže loni v prvním pololetí zase ještě „úřadoval“ covid, dokonce hrozily plošné lockdowny průmyslu. Právě kvůli covidu, ale také nižší inflaci, byly loni daňové příjmy o oněch 87,4 miliardy korun nižší.

Fialově vládě tedy dopomáhá k vyššímu daňovému výběru předně nikoli její vlastní úsilí, ale skutečnost že skončil covid a že se rozjela inflace. Fialův kabinet za prvních devět měsíců své vlády – a de facto již po dvou novelách původního rozpočtu Babišovy vlády – neuskutečňuje žádné opravdu viditelné úspory.

PSALI JSME:
Fialova vláda „kopíruje“ tu Babišovu

Nejprve sice seškrtal původní rozpočet Babišovy vlády, ale tyto škrty z velké části bere nyní zpět, když pro letošek počítá se schodkem 330 miliard korun, namísto dosavadních 280 miliard.

Pokud by ovšem vláda letech 2023 až 2025 „stáhla“ schodek na nyní navrhované úrovně 230 až 270 miliard korun, nejpozději roku 2025 mohla zásadně přispět ke snížení celkového deficitu tuzemských veřejných financí pod úroveň tří procent hrubého domácího produktu (HDP). Ta je zásadní, neboť tříprocentní hranice představuje jedno z kritérií pro přijetí eura.

Vládě tak opravdu výrazně pomáhá – a ještě pomůže – vysoká inflace. Ta totiž bude letos i v příštích letech tím vůbec nejpodstatnějším důvodem, proč se nakonec může podařit stáhnout deficit veřejných financí pod úroveň maastrichtského kritéria.

Fialova vláda by tak mohla směle deklarovat splnění svého klíčového slibu, jímž je právě snížení deficitu veřejných financí na či pod tříprocentní úroveň do konce svého řádného funkčního období.

Svůj klíčový slib však v takovém případě současný kabinet splní nikoli ani tak na základě svého vlastního úsilí v rozpočtové oblasti – tedy nikoli na základě zásadní redukce výdajů nebo nalezení významných nových příjmů. Nýbrž na základě inflace. Inflace nafukuje nejen vládní daňové příjmy, ale také výdaje, zejména však nafukuje celý nominální hrubý domácí produkt ČR.

PSALI JSME:
Proč vláda vzdala hledání úspor v rozpočtu? Sází na inflaci

Jestliže se tedy vládě podaří udržet v příštích letech schodky v pásmu 230 až 270 miliard korun, z důvodu inflačního nafouknutí ukazatele nominálního HDP budou tyto částky v běhu příštích let stále méně a méně významným podílem na celkovém rozsahu inflačně se nafukující ekonomiky.

Celkový veřejný dluh ČR k poměru k HDP by tudíž ani do roku 2026 neměl překročit úroveň 43 procent. Neměl by se tedy počínaje letoškem a konče právě rokem 2026 dostat z pásma 41 až 43 procent HDP.

Tuzemské veřejné finance tak zůstanou s přehledem pod úrovní takzvané dluhové brzdy, jež odpovídá úrovni 55 procent HDP. A vlastně už nyní lze hovořit o tom, že jsou a zůstanou stabilizované (pokud ovšem nenastane třeba trvalejší úplné přerušení dodávek ruského plynu do EU, pozn. aut.).

Vysoká inflace je tedy pro Fialovu vládu vlastně svým způsobem požehnáním. Umožní jí splnit klíčový volební slib, aniž by příliš „musela hnout prstem“. Reálně prostě velkou část dluhu splatí místo Fialovy vlády občané v podobě vyšších cen a znehodnocené české měny.

A řada z nich za to ještě Fialově vládě zatleská a poděkuje – až jim kabinet před volbami vítězoslavně sdělí, že ozdravil veřejné finance a že Česko opět po letech splňuje maastrichtské kritérium deficitu.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Fialova vláda v tichosti plánuje „sekeru“ přes 1 200 miliard

Zavřít reklamu ×
  1. Státní rozpočet je krytí z stagflace v formě index spotřebitelských cen obyvatelstvo ČR z pod -/+17,5% a samosprávy v rezerva by mohla část.uhradit státní dluh obsluha v úrok 5,12% +367,5mld.kc a přebytek pod +27/40mld .
    http://www.facebook.com/mfcr

  2. Dobrý den. Pan premiér se svým výrokem po protestech sám vyřadil z vrcholné politiky. Jeho výrok rozdělil ještě více společnost a on už o spojování nemůže hovořit. Prakticky nezvládl reakci na mírně vyhrocený stav společnosti. Jak bude reagovat (unáhleně) na daleko složitější a větší problém? Sám by měl vyhodnotit svoji nezvládnutou reakci a dobrovolně se vzdát postu premiéra. Děkuji za Váš názor a odpověď.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Euro těsně pod paritou

Evropské akciové trhy byly v úterý výrazně v zeleném, což zvedlo náladu i společné evropské měně. Ta se dostala těsně pod paritu na úroveň 0,99 USD/EUR. Ve srovnání s předchozím dnem byla o 1,25 procenta silnější.

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB