Polovina obyvatel si podle průzkumu nehlídá svou energetickou spotřebu. Vysoké nedoplatky na konci roku tak podle autorů výzkumu představují téměř jisté riziko „nepříjemného překvapení“. Výzkum navazuje na projekt Českého rozhlasu „Život k nezaplacení“, zaměřený na ekonomický vývoj domácností.

Už od minulého roku je energetická krize celosvětovým tématem a odhady, podle kterých se má situace ještě postupně zhoršovat, se naplňují.

Pád skupiny Bohemia Energy a další dvacítky dodavatelů energií poukázal mimo jiné na to, že nezanedbatelná část domácností není připravena na takové výkyvy ve spotřebitelských cenách energií.

Podle loňského výzkumu agentury NMS pro Raiffeisenbank má 40 procent domácností úspory maximálně ve výši jednoho platu. A jak vyplývá z nejnovějšího letošního průzkumu společnosti ČSOB Asset Management, téměř 90 procent Čechů už zaznamenalo dopady rostoucí inflace, která v dubnu překonala čtrnáctiprocentní hranici.

„Abychom na energetickou krizi mohli účinně a cíleně reagovat a vyhnuli se situaci, kdy se počty lidí v exekuci vrátí na hranici jednoho milionu, bylo třeba zjistit detaily ohledně chování domácností v souvislosti se strmým růstem cen energií. Data výzkumu ukazují, že se situace dotýká už většiny lidí. A situace se bude ještě zhoršovat,“ predikuje ředitel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl.

Z výzkumu dále vyšlo najevo, že finanční komplikace spojené s rostoucími výdaji za energie se už týkají i nadstandardně příjmových obyvatel. U nich určité potíže přiznává 50 procent domácností.

PSALI JSME:
Devět z deseti Čechů už postihla inflace, i úspory se ztenčily

A jak lidé na zvyšující se ceny energií reagují? Hlídají si vlastní spotřebu a zálohy? K pravidelnému měsíčnímu sledování své spotřeby se přihlásilo 19 procent domácností a 12 procent se snaží spotřebu sledovat jednou za čtvrt roku. Patří mezi ně zejména obyvatelé žijící ve vlastní nemovitosti.

Podle výzkumu si však 51 procent domácností průběžnou spotřebu energií nezjišťuje a čeká až na vyúčtování na konci roku. Do této skupiny patří zejména lidé s příjmy nad medián a také lidé žijící v nájmu, podnájmu či v družstevním bytě.

„Ukázalo se, že pět milionů lidí v ČR nemá přehled o své průběžné energetické spotřebě v domácnosti. Lze tedy předpokládat, že pokud růst cen nereflektují zvýšením svých měsíčních záloh, téměř jistě je při ročním vyúčtování čeká kvůli mimořádně vysokým nedoplatkům šok,“ upozorňuje Hábl.

PSALI JSME:
Novinky v osobních financích: Nájemné nebo doplatek za energie půjde odložit až o 50 dnů

Mezi důležitá zjištění výzkumu patří, že pokud by lidé znali svou průběžnou spotřebu v korunách, místo jen v kWh, dokázali by svou spotřebu lépe regulovat. Konkrétně 60 procent dotázaných domácností deklarovalo, že pokud by v měsíčních intervalech měly dostatečné informace o tom, kolik přesně utratily, dokázaly by svou spotřebu efektivněji řídit či se v ní omezit.

Někteří dodavatelé energií svým zákazníkům možnost zobrazení spotřeby v korunách již nabízejí. Nabízí ho například ČEZ či EON a Nano Energy ho pro své zákazníky připravuje. Chytré měřáky, které s pomocí aplikace ukazují spotřebu energií v korunách, již existují, má je ale jen zlomek domácností.

„Přestože se budou chytré měřáky ze zákona povinně instalovat od roku 2024 pro domácnosti s větší spotřebou (resp. od roku 2027 pro ty s menší spotřebou, pozn. red.), rozhodně by měl stát motivovat k rychlejší instalaci. Přesné a průběžné povědomí o našich nákladech za spotřebu energií se ukázalo jako klíčové pro její lepší regulaci,“ apeluje Radek Hábl.

PSALI JSME:
Zpráva na webu dodavatele nestačí. Zdražení energií musí být zákazníkovi řádně oznámeno

Na další aspekt v souvislosti s dramatickým zvyšováním cen energií upozorňuje Lukáš Truxa ze start-upu eVlastníci. „Protože většina bytových domů řeší vytápění a ohřev vody centrálně, budou muset společenství vlastníků jednotek (SVJ) upravovat zálohy na tyto služby vícekrát než jednou do roka,“ tvrdí Truxa.

Pokud SVJ včas nezareagují a pravidelné zálohy před topnou sezónou nenavýší, budou podle něj majitelé bytů s ročním vyúčtováním na jaře příštího roku doplácet za teplo a vodu částky, které se mohou vyšplhat i k vyšším desítkám tisíc korun. „A to by mohlo způsobit existenční problémy nejen jim, ale i samotným SVJ,“ dodává.

Podle průzkumu start-upu eVlastníci celá pětina SVJ neměla za poslední tři roky žádnou usnášeníschopnou schůzi, protože se vždy sešel méně než poloviční podíl majitelů bytů. Právě společné schůze často dle stanov SVJ rozhodují o navýšení záloh. Pokud bude nutné kvůli vývoji cen energií dělat další úpravy, bude třeba svolat další setkání vlastníků.

PSALI JSME:
Koronavirus omezuje správu bytových domů. Schůze jsou zakázané, hlasování komplikované