I takový faktor, jako je chudoba, hraje roli při biologickém stárnutí. Lidé totiž stárnou různým tempem. A lidí s nejnižším socioekonomickým statusem jsou na tom nejhůře. Vyplývá to z unikátní studie, s jejímiž závěry se Finanční a ekonomické informace (faei.cz) seznámily. Výzkum publikoval prestižní časopis BMC Public Health.
Biologické stárnutí představuje proces přirozených změn ve funkčnosti buněk, tkání a orgánů, které se projevují postupným poklesem fyziologických i kognitivních funkcí. U jednotlivců však dochází k poklesu s různou dynamikou, a proto například padesátníci mohou být biologicky jinak staří.
Vědkyně SYRI Andrea Dalecká spolu se svými kolegy porovnávala data od 48 348 osob ve věkovém rozmezí 20 až 84 let a na základě jedenácti dostupných biomarkerů vypočítala hodnotu biologického věku. „Pokud je hodnota biologického věku vyšší než hodnota věku chronologického, hovoříme o zrychleném biologickém stárnutí,“ vysvětlila Dalecká.
Chudí jsou na tom nejhůře
Výsledky studie podle ní ukázaly statisticky významnou souvislost mezi takzvaným socioekonomickým statusem a rychlostí biologického stárnutí. „Jedinci z vyšších socioekonomických vrstev vykazovali zejména ve středním věku signifikantní zpoždění biologického stárnutí, zatímco socioekonomicky znevýhodněné skupiny stárly rychleji,“ uvedla.
Dalecká dodala, že nejhůře jsou na tom lidé, které lze spojovat s chudobou. „Ti v porovnání s ostatními stárli nejrychlejším tempem,“ uvedla vědkyně. Výsledky rovněž naznačují, že míra socioekonomických nerovností v biologickém stárnutí není napříč věkovými skupinami konzistentní.
„Od dvacátého roku života dochází mezi socioekonomickými skupinami k postupnému rozevírání pomyslných nůžek až do období vyššího středního věku, kdy nerovnosti dosahují svého maxima,“ upozornila Dalecká. Šíře těchto rozdílů následně s vyšším věkem opět klesá.
Kouření i riziková práce
„Rozdíly jsou přesto v populaci i nadále přítomné až do nejvyšších věkových kategorií,“ poznamenala vědkyně. Vztah socioekonomického znevýhodnění a biologického stárnutí podle Dalecké nejde vysvětlit izolovaným vlivem jednoho faktoru. Sociálním determinantám, tedy tomu, v jakém prostředí žijí, jsou lidé vystaveni v každé životní fázi a jejich efekt na lidské zdraví se kumuluje.
„Mezi jedinci s nižším socioekonomickým statusem pozorujeme vyšší výskyt nezdravého chování, jako je kouření, nevhodné stravování či nedostatek pohybu,“ dodala Dalecká.
Zároveň jsou podle ní častěji exponováni negativním vnějším vlivům, jako je znečištění životního prostředí či rizikové pracovní prostředí. „Dopady nepříznivých životních podmínek a životního stylu převzaté v mládí pak můžeme pozorovat v celé pozdější životní dráze jedince,“ uvedla vědkyně.
Studie poukazuje na význam biologického věku jakožto jednoduchého, avšak praktického nástroje komplexního hodnocení tělesných funkcí. Zároveň demonstruje významný vliv sociálních nerovností utvářených v průběhu života na biologické stárnutí, které do značné míry ovlivňuje kvalitu života dospělé a stárnoucí populace.
„Podpora zdravé délky života a snižování nerovností ve zdraví by s ohledem k postupujícímu stárnutí obyvatelstva měla patřit mezi hlavní priority zdravotní politiky vyspělých zemí,“ upozornila Andrea Dalecká.
Každý desátý v ohrožení
Podle posledních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) byl v roce 2023 ohrožen takzvanou příjmovou chudobou více než milion obyvatel České republiky, přičemž míra ohrožení příjmovou chudobou meziročně mírně klesla na hodnotu 9,8 procenta.
„Pokles způsobilo zejména to, že v roce 2022 rostly rychleji příjmy nízkopříjmovým domácnostem než domácnostem středněpříjmovým. K tomu dopomohl zejména jednorázový příspěvek 5 000 korun za každé dítě, o který si mohly zažádat domácnosti s celkovými ročními příjmy pod milion korun,“ konstatovali statistici.
V roce 2023 klesla míra ohrožení příjmovou chudobou u většiny sledovaných typů domácností. Výjimku však tvořily neúplné rodiny s dětmi, kde žije pouze jeden rodič s jedním nebo více dětmi. U tohoto typu domácnosti došlo k meziročnímu nárůstu ohrožení příjmovou chudobou z 30,8 procenta na 33 procent.
„Další dlouhodobě ohroženou skupinu tvoří jednotlivci starší 65 let, u nichž však nastal naopak pokles počtu osob ohrožených příjmovou chudobou z 37,8 procenta na 33,3 procenta,“ uvedl ČSÚ s vysvětlením, že této skupině obyvatel pomohla valorizace důchodů.
Hranice ohrožení příjmovou chudobou byla v Česku v roce 2023 na úrovni částky 16 774 korun za měsíc. „To představuje hranici příjmové chudoby pro domácnost jednotlivce. Například pro domácnost rodičů se dvěma dětmi mladšími 13 let se měsíční hranice ohrožení příjmovou chudobou nacházela na úrovni 35 225 korun,“ vysvětlil statistický úřad.
