Washington se zapojil do jednání o spojení dvou největších švýcarských bank

Představitelé Spojených států se zapojili do jednání o nuceném sloučení svou největších švýcarských bank, kolabující Credit Suisse a jejího ústředního rivala, UBS. Dohoda o spojení svou obrů, globálně systémově relevantních bank, by měla ideálně padnout v neděli, ještě před pondělním otevřením burz.
Jednání se účastní také Philipp Hildebrand, někdejší šéf švýcarské centrální banky, který nyní působí ve vedení americké společnosti BlackRock, největšího správce aktiv na světě. Ilustrační foto: International Students’ Committee, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=25941817

Poprvé od finanční krize roku 2008 by se tak spojily dvě globálně systémově relevantní banky. Pokud by k dohodě nedošlo, finanční trhy se celosvětově mohou opět otřást, neboť Credit Suisse by je mohutně stahovala dolů.

Stav Credit Suisse je zjevně nevalný. Švýcarská centrální banka ji sice v týdnu schválila možnost čerpat záchranné úvěry až do výše v přepočtu zhruba 1200 miliard korun, ale ani to nestačí k obnovení důvěry klientů a také dalších bank.

Banka tak nadále čelí odlivu vkladů, přičemž menší kantonální banky podle včerejší zprávy švýcarského listu Schweiz am Wochenende vyzývají střadatele, kteří mají své peníze jak u nich, tak u Credit Suisse, aby přešli čistě právě oněm menším bankám.

Druhým dnem v neděli proto pokračují jednání o nuceném převzetí Credit Suisse bankou UBS. Pokud by se totiž Credit Suisse zhroutila, mohlo by to vyvolat vlnu globální bankovní paniky. Už nyní prokazatelně omezily své transakce s Credit Suisse banky jako Deutsche Bank nebo Société Générale.

Z pohledu finančního světa je tak Credit Suisse v podstatě „vyřízená“ a nyní jde o to, aby její nevyhnutelný pád nebyl „natvrdo“ a neřízený, ale aby v režii mezinárodních institucí měkčeji a mnohem méně nebezpečně „padla do náruče“, a to právě banky UBS.

Na „pádu do náruče“, jež by byl pro mezinárodní finanční systém pochopitelně mnohem příznivější variantou, mají zjevně eminentní zájem právě i úřady USA. Agentura Bloomberg v sobotu přinesla informaci, že jednání o spojení švýcarských velkobank se účastní zástupci americké centrální banky a ministerstva financí USA.

Washingtonští představitelé mají své slovo při formování konečné podoby dohody. Jednání se účastní také Philipp Hildebrand, někdejší šéf švýcarské centrální banky, který nyní působí ve vedení americké společnosti BlackRock, největšího správce aktiv na světě.

BlackRock se mimo jiné podílí na správě investic České národní banky. List Financial Times v sobotu informoval, že BlackRock by mohl mít také zájem o převzetí Credit Suisse či alespoň její části. Americká firma to však podle Bloombergu popřela.

Pravděpodobnost toho, že se podaří dohodu na záchranném převzetí Credit Suisse uzavřít v neděli, je značná, zcela jistě přesahuje úroveň padesáti procent. O tom svědčí také včerejší růst cen jejích dluhopisů v porovnání s páteční hodnotou.

S dluhopisy se o víkendu normálně neobchoduje, avšak nyní druhý víkend v řadě probíhají v New Yorku a Londýně speciální obchody s dluhem problémových bank.

Minulou neděli například rostly v rámci tohoto mimoburzovního obchodování ceny dluhopisů matky padlé americké banky Silicon Valley Bank poté, co se americká administrativa zavázala k výplatě vkladů dokonce i jejích nepojištěných střadatelů.

Pravděpodobnost dohody o převzetí Credit Suisse či její části přesahuje padesát procent, neboť banka UBS i podle nedělních kuloárových postupně podléhá tlaku, zjevně z více stran, jak tedy ze strany švýcarské vlády a centrální banky, tak ze strany mezinárodních, zejména amerických institucí.

A dohoda se tak blíží. UBS ji ovšem má podmiňovat tím, že švýcarská vláda pokryje jisté právní náklady a potenciální budoucí ztráty související s nuceným převzetím. Celkem má jít o částku v přepočtu přes 130 miliard korun.

Převzetí podle nejpravděpodobnějšího scénáře proběhne tak, že UBS získá pod své křídla nadnárodní divize Credit Suisse, a to divize správy aktiv a správy bohatství, přičemž by zřejmě došlo k odprodeji divize investičního bankovnictví, případně by tato divize postupně přestala existovat.

Credit Suisse přitom měla velké plány s obnovením svého investičního bankovnictví pod legendární značnou CS First Boston. O některé části Credit Suisse by mohla mít zájem Deutsche Bank, případně další banky a finanční instituce.

„Perlou“ v majetku Credit Suisse je její švýcarská, domácí divize. To je vlastně zmenšenina globální, nadnárodní Credit Suisse, která však na rozdíl od své nadnárodní matky v uplynulých letech neprocházela skandály, krizemi, ani ztrátami a svoji ziskovost si trvale udržuje.

Švýcarské úřady však budou zřejmě proti, aby ji získala UBS, a to důvodu obavy z přílišné koncentrace domácího bankovnictví v rukou UBS.

Úpadek Credit Suisse v běhu let je spektakulární. Ještě v roce 2010 měla prakticky stejnou tržní hodnotu jako rival UBS. Nyní je však hodnota UBS více než šestinásobná, když přesahuje 60 miliard švýcarských franků. Hodnota Credit Suisse spadla z úrovně více než 100 miliard franků na nynějších 7,4 miliardy.

Jen hodnota národní, domácí divize Credit Suisse má přitom podle analytiků americké banky JP Morgan cenu alespoň deseti miliard franků. I to svědčí o tom, jak značnou nedůvěru trh chová k další budoucnosti samostatné Credit Suisse; v podstatě její existenci v této podobě, tj. bez převzetí jinými, vylučuje.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 1
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
  1. Jenda Stehlik

    Kdopak to zaplatí ? Majitelé nebo střadatelé . Klasická otázka zda zisky se privatizují a ztráty socializují.

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB