Akce se tradičně účastnili experti z předních mezinárodních farmaceutických a biotechnologických společností i z akademické sféry a také studenti a mladí vědci z celého světa. Akci podpořil svou účastí také ministr školství Vladimír Balaš a tuzemská velvyslankyně Státu Izrael Anna Azariová.
Odborníci například připomněli, že samotný objev nové léčivé látky automaticky neznamená, že se za několik let objeví v lékárně. V praxi uspěje zhruba jeden až dva nápady z deseti. Rozdíl je v navazujícím procesu, tedy transferu technologií.
„Zjednodušeně jde o to, aby se nová látka úspěšně otestovala a právně ochránila, aby se nápadem začaly zabývat farmaceutické firmy. To všechno stojí obrovské peníze a vyžaduje značné know-how,“ řekl zakladatel školy Martin Fusek z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.
Letní škola podle něj účastníkům z řad doktorandů a postdoktorandů celý tento proces prakticky přibližuje: „V rámci své profesní kariéry pak budou na vše mnohem lépe a hlavně prakticky připraveni.“
Dlouhá cesta k úspěchu
Vývoj jednoho léku trvá až patnáct let a vyjde okolo jedné miliardy dolarů. Nejen pandemie covid-19 ukázala, že investice do vědy a výzkumu v oblasti medicíny jsou zásadní pro zlepšení kvality léčby a života pacientů i jejich okolí.
„Přínos, který vývoj nových léků představuje, pozitivně ovlivňuje lidstvo globálně, bez ohledu na geografické hranice. Proto mě těší, že se česko-izraelská spolupráce rozvíjí zejména v oblasti medicíny a biologie,“ uvedla Anna Azariová, izraelská velvyslankyně v Česku.
„To je do velké míry zásluhou spolupráce mezi ÚOCHB a Weizmannovým institutem věd. Díky nim se letos v Praze scházejí mladí vědci z Česka a Izraele, aby společně pracovali na projektech v této klíčové oblasti. Což je pro nás ten nejlepší příslib do budoucna,“ dodala diplomatka.
Mezinárodní akce se koná střídavě v Izraeli a v Česku a patří k prestižním výměnným studijním akcím zaměřeným na pokrok v procesu objevování léků od základní vědy až po výrobní proces. Ve spolupráci s izraelským Weizmannovým institutem věd ji společně organizují Ústav organické chemie a biochemie AV ČR a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze.
Miliardové úspory
Výzkum nových moderních léčiv, tzv. klinické hodnocení, je velmi komplikovaným procesem, který se odehrává po celém světě včetně České republiky.
Z nedávné studie Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) a poradenské společnosti EY, jejíž výsledky má redakce FAEI.cz k dispozici, vyplynulo, že členské společnosti tohoto sdružení realizují bezmála čtyři sta klinických hodnocení nových léčiv – především v oblasti onkologie, infekčních onemocnění a nemocí nervové soustavy.
„Do hodnocení bylo v loňském roce zapojeno více než 16 tisíc českých pacientů a téměř dva tisíce lékařských týmů. Celkové úspory zdravotnického systému, které členské společnosti naší asociace generovaly realizací klinického hodnocení, dosáhly výše 3,4 až 3,5 miliardy dolarů,“ konstatoval David Kolář, výkonný ředitel AIFP. Dodal, že oproti roku 2019 jde o více než stoprocentní nárůst.
Z klinického hodnocení mají prospěch tři skupiny. „Je to nejprve samotný pacient, protože zejména v onkologii se dostane k inovativní léčbě cestou klinické studie v řádu let dříve, než je lék registrován,“ poznamenala Regina Demlová, primářka Oddělení klinických studií Masarykova onkologického ústavu v Brně a přednostka Farmakologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně.
„Potom je to lékař, který se naučí s lékem pracovat, zná nežádoucí účinky a umí řídit léčbu. A nakonec je to samotné zdravotnické zařízení, pro něž klinická hodnocení léčiv znamenají finanční či publikační benefity,“ dodala.
