První desítky kilometrů rychlostních tratí by se už relativně měly začít stavět na Moravě. Pak by měly následovat další úseky. Tento rozsáhlý celorepublikový investiční projekt za stovky miliard korun představuje významnou příležitost pro inženýrské stavitelství a další navazující podniky.
„V současné době je rozběhnuté velké množství projektů systému Rychlého spojení, od studií proveditelnosti přes dokumentace EIA, průzkumy až po dokumentaci pro územní rozhodnutí nebo dokumentaci pro povolení stavby,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
A potvrdil, že budování prvních kilometrů se skutečně blíží. „Výstavba první úseku rychlých spojení mezi Brnem a Přerovem začne už v příštím roce. Práce na úseku mezi Brnem a Břeclaví začnou v roce 2026, úsek Moravská brána pak nejpozději v roce 2028,“ dodal Kupka.
Zkrácení vzdáleností
VRT ma propojit klíčová města, jako je Praha, Brno či Ostrava, takže do všech krajských sídel to vlakem nebude trvat déle než dvě hodiny. Za zhruba stejnou dobu se cestující dostanou například do Berlína nebo do Vídně. A například z Prahy do Brna by se měl cestující dostat za hodinu.
Zkušenosti ze zahraničí, například Francie, ukazují, že VRT také významně napomohly rozvoji regionů a celé ekonomice. Podle současných odhadů se přínos pro Česko počítá ve stovkách miliard korun, byť jsou počáteční investice zdánlivě ohromné. Některá města se už zrychlení železničního spojení téměř nemohou dočkat a žádají rychlejší přípravu.
„Výstavba vysokorychlostních tratí je strategicky klíčová, ale tempo příprav je stále pomalé. Vidíme to i u nás v Hradci, kde by VRT mohla výrazně přispět k rozvoji celého regionu,“ sdělil Lukáš Řádek, náměstek primátorky Hradce Králové. Současně ale dodal, že výstavbu se snaží blokovat někteří obyvatelé, kterých se stavba negativně dotkne.
VRT mají vedle dopravního a ekonomického potenciálu rovněž nemalý ekologický efekt, protože se díky němu sníží emise v dopravě. „Z našeho pohledu dávají vysokorychlostní tratě velký smysl. Litujeme toho, že je republika stále nemá,“ poznamenal na konferenci na největším tuzemském stavebním veletrhu Eduard Levý, náměstek ministra životního prostředí.
Třetina se určitě zapojí
Jak ale ukázal aktuální průzkum společnosti CEEC Research mezi stovkami firem, do přípravy a stavby VRT se hodná aktivně zapojit mnohé z nich. Až 34 procent podniků uvedlo, že se výstavby určitě zúčastní a dalších 11 procent dvé zapojení zvažuje.
„Projekt vysokorychlostních tratí, jak se příprava krok po kroku posouvá dopředu, je předmětem stále většího zájmu nejen přímo dotčené, ale i široké veřejnosti,“ konstatoval generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.
Na druhé straně 18 procent firem uvedlo, že se spíše nezapojí, zatímco 37 procent se projektu rozhodně nezúčastní. „Tento nezájem může pramenit z vysokých nároků na technologickou vybavenost, odbornou kvalifikaci nebo kapacitní omezení, která jsou nezbytná pro úspěšnou realizaci tak rozsáhlého projektu,“ uvedla společnost CEEC Research.
Mezi firmami zaměřenými na inženýrské stavitelství, které plánují účast na výstavbě vysokorychlostních tratí, se již 31 procent aktivně připravuje na tento ambiciózní projekt. Dalších 21 procent společností zahrnuje projekt VRT do své strategické přípravy a začíná s plánováním.
Na druhé straně téměř polovina firem (48 %) zatím přípravy nezahájila, ačkoli projekt představuje zásadní příležitost pro modernizaci dopravy a odlehčení současné železniční sítě. „Tato rozpolcenost v přípravách odráží různé přístupy jednotlivých společností, které zvažují své kapacitní možnosti a technologickou připravenost k realizaci takto rozsáhlého projektu,“ konstatovala CEEC Research.
Nová pracovní místa
Průzkum mezi firmami rovněž ukázal, že pro 36 procent stavebních společností zaměřených na inženýrské stavebnictví představuje tento projekt příležitost k přístupu k novým technologiím a inovacím, které mohou hrát klíčovou roli v modernizaci celého odvětví.
Stejné procento firem vidí možnost rozšíření svého portfolia, což může posílit jejich pozici na trhu. Vedle toho 28 procent firem očekává zvýšení odbornosti a kvalifikace svých pracovníků, což jim umožní lépe zvládat složité projekty v budoucnu.
„Stav přípravy vysokorychlostních tratí v posledních dvou letech výrazně pokročil, Správa železnic o průběhu příprav průběžně informuje v médiích. Důležité nyní bude, jak rychle budou zvládnuty povolovací procesy a jak kvalitně se připraví pilotní projekty,“ uvedl Jiří Tesař, obchodní ředitel společnosti Subterra, která se bude chtít do výstavby také zapojit.
Zkušenosti z Francie, Španělska, Japonska nebo Číny ukazují, že výstavba vysokorychlostních železnic výrazně podpořila stavebnictví a průmysl. V těchto zemích přinesly VRT projekty nejen tisíce nových pracovních míst, ale také vedly k růstu stavebního sektoru díky rozsáhlým stavebním zakázkám, poptávce po stavebních materiálech a rozvoji nových technologií.
Například ve Francii při budování trati LGV Sud-Est bylo vytvořeno přibližně deset tisíc pracovních míst. Firmy, které se na těchto projektech podílely, získaly cenné odborné znalosti a zkušenosti.
Ty mohly následně využít při expanzi do jiných zemí, což zvýšilo jejich konkurenceschopnost na mezinárodním trhu. Kromě toho VRT projekty často přilákaly zahraniční investice, což dále podpořilo místní ekonomiku a průmysl.
„Výstavbu vysokorychlostních tratí je třeba vnímat jako téma celospolečenského významu. Jde o projekt, který Českou republiku v oblasti osobní přepravy významně přiblíží vyspělým evropským zemím, kde jsou VRT již v provozu. Rychlost, komfort, a především kapacita přepravy obyvatelstva jsou neoddiskutovatelné,“ uvedl Michal Vacek, ředitel společnosti CEEC Research.
„Z pohledu stavebních a projektových firem jde bezpochyby o velmi zajímavý zásobník práce z dlouhodobého hlediska. Je dobře, že v České republice existuje dostatek firem s potřebným know-how, které se mohou zabývat jak projektováním, tak výstavbou těchto tratí,“ dodal Vacek.
Zkušenosti z Francie, Španělska, Japonska nebo Číny – ano, to jsou skutečně důležité zkušenosti, pro stát, čítající 10,5 mega obyvatel.
Ekologický efekt díky snížení emisí z dopravy? Přestaňte lhát a nelakujte na zeleno!!! Která doprava s jejími emisemi po spuštění VRT ubyde? Tipuji, že žádná. Pouze spotřebujeme na stavbu spoustu energie, štěrku, betonu a mnohých neekologických materiálů a vydrancujeme další ložiska surovin pro naše pohodlí a modlu rychlosti. Vznikne tím při výrobě i dopravě surovin spousta dalších emisí. A postavíme v krajině další migrační bariéry. Pro občany naší malé republiky a pro jejich každodenní život nabubřelá investice. Pro stavební firmy a jejich zisky a pro úplatky politiků samosebou výhra!