Za třicet let vyrostlo v Česku 449 tisíc domů, především rodinných

V Česku stojí více než 2,3 milionu domů, přičemž za posledních třicet let se jejich počet zvýšil o 449 tisíc. Naprostou většinou představují rodinné domy. Vyplývá to z aktuálních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), které má redakce FAEI.cz k dispozici.
Bydlení ve vlastním domě je snem mnoha Čechů. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Za posledních jedenáct let vyrostlo v Česku více než 159 tisíc domů. Není přitom překvapující, že nejvíce jich stojí ve středních Čechách, které funguje jako rodinné zázemí pro hlavní město Prahu.

„Více než sedmnáct procent všech domů v Česku se nachází ve Středočeském kraji, který má v mezikrajském srovnání s velkým odstupem nejpočetnější domovní fond téměř čtyři sta tisíc domů,“ uvedl Robert Šanda, ředitel odboru statistiky obyvatelstva ČSÚ a věcný gestor Sčítání 2021.

Středočeský kraj podle něj také zaznamenal zdaleka nejvyšší přírůstek domovního fondu od roku 1991, a to 38,1 procenta. „Za posledních deset let byl téměř každý čtvrtý obydlený dům postaven nebo zrekonstruován právě ve Středočeském kraji,“ konstatoval Šanda.

Desetkrát méně bytových domů

Téměř dva miliony domů v Česku je obydlených, neobydlený byl během loňského sčítání přibližně každý sedmý dům. Více než dva miliony domů, tedy naprostou většinu domovního fondu, představují rodinné domy.

Bytových domů je asi desetkrát méně, i když většina z celkového počtu bytů se nachází právě v nich, protože rodinné domy mají většinou pouze jeden byt. Domy s jedním bytem tvoří dvě třetiny všech obydlených domů s byty.

„Absolutní počet rodinných domů byl nejvyšší opět ve Středočeském kraji, stejně tak i jejich podíl mezi všemi domy, konkrétně 93,5 procenta. Nejnižší zastoupení rodinných domů je naopak v hlavním městě Praze, kde třetinu domovního fondu tvoří bytové domy,“ poznamenal Robert Šanda.

Nejrozšířenějším vlastníkem domů jsou fyzické osoby, které vlastní zhruba 88 procent všech obydlených domů v Česku. Ve Středočeském a Zlínském kraji to je díky výrazné převaze rodinných domů dokonce přibližně 92 procent obydleného domovního fondu.

Celkově druhá nejčastější forma vlastnictví – spoluvlastnictví vlastníků bytů, typická pro bytové domy, je výrazně nadprůměrně zastoupena především v Praze.

Dosáhnout vlastního bydlení je čím dál těžší

Ačkoli podle různých průzkumů veřejného mínění je vlastní bydlení přáním velké skupiny obyvatel, dosáhnout tohoto snu je v českých podmínkách stále těžší. Potvrdila to i studie Deloitte Property Index 2022, s níž se redakce FAEI.cz měla možnost seznámit.

Výsledky ukázaly, že pořízení vlastního bytu o ploše 70 metrů čtverečních vyjde českého občana na 13,3 průměrných hrubých ročních platů. Tím se Česko zařadilo na pozici země s nejméně dostupným vlastním bydlení v Evropě.

Jen o trochu lépe je na tom předposlední Slovensko, kde na koupi takového bytu občané vynaloží 12,8 průměrných hrubých ročních platů.

„Ve srovnání vybraných evropských metropolí je na tom hůře než Praha, kde získání vlastního bydlení vychází na 15,3 průměrných hrubých ročních platů, jen Amsterdam. Holanďané za byty ve svém hlavním městě vydají 17,7 průměrných hrubých ročních platů. Nejméně takových platů, konkrétně 6,8, potom stojí bydlení v Oslu,“ řekl Miroslav Linhart, vedoucí partner ve finančním poradenství Deloitte.

Ilustrační foto: Depositphotos.com

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena