Nastupují chladné měsíce roku a v bytech a rodinných domech se začíná topit. Zahájení topné sezony oznámila například skupina Veolia Energie ČR. Jak firma sdělila faei.cz, zásobuje teplem a teplou vodou na 580 tisíc domácností.
„Startujeme novou topnou sezonu a jsme připraveni zajistit domácnostem teplo a teplou vodu. Díky investicím do modernizace našich tepláren a potrubí můžeme zaručit spolehlivé dodávky i v náročných zimních měsících,“ uvedl Jakub Tobola, obchodní ředitel skupiny Veolia.
Loňská topná sezóna Veolie trvala přesně 258 dní. Dodávky tepla byly zahájeny dokonce už 13. září 2024 a ukončeny až 29. května 2025. Podle Teplárenského sdružení ČR byl začátek letošního roku sice chladnější než loňský, ale teploty odpovídaly běžnému průměru posledních let.
Veolia přes letní přestávku investovalo do oprav a modernizace téměř pět miliard korun. Právě modernizace velkých zdrojů pomáhají k tomu, že se kvalita ovzduší v České republice postupně zlepšuje.
Problémová lokální topeniště
Problémem ale zůstávají staré kotle na tuhá paliva v rodinných domech, které otravují vzduch zejména v menších obcích a sídlech. Produkují rakovinotvorný benzo(a)pyren a další škodliviny včetně jemného prachu.
Benzo(a)pyren i prachové částice patří mezi nejzávažnější znečišťující látky, které se v ovzduší vyskytují. Benzo(a)pyren je polycyklický aromatický uhlovodík, který vzniká při nedokonalém spalování organických látek, typicky v zastaralých kotlích na tuhá paliva.
„Téměř výhradním zdrojem s více než 95procentním podílem jsou u benzo(a)pyrenu lokální topeniště, konkrétně staré kotle na pevná paliva v domácnostech,“ upozornil Jáchym Brzezina, vedoucí oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Brně. „Lokální vytápění je také dominantním zdrojem menších, a tedy lidskému zdraví nebezpečnějších prachových částic,“ dodal.
Podle Asociace podniků topenářské techniky (APTT) je v Česku stále v provozu asi 100 tisíc kotlů na tuhá paliva, které je od loňského září zakázané provozovat. Asociace předpokládá, že to potrvá ještě dva až tři roky, než budou postupně vyměněny.
Častou volbou je plynové topení
Ze statistik organizace rovněž vyplývá, že domácnosti, které se chystají nahradit starý kotel, nejčastěji poptávají plynové kotle. Plynové vytápění představuje jednu z nejčistších a zároveň nejpohodlnějších alternativ k tuhým palivům.
Na rozdíl od spalování dřeva nebo uhlí nevznikají při spalování zemního plynu (případně propanu) žádné pevné částice ani benzo(a)pyren, což výrazně přispívá ke zlepšení kvality ovzduší.
Plynové kotle navíc pracují s vysokou účinností a jejich provoz je tichý a prakticky bezobslužný. Na druhou stranu se jejich provoz může prodražit, až začne platit nový systém emisních povolenek na vytápění a pohonné hmoty za dva roky.
Největší tuzemský distributor zemního plynu, společnost GasNet, eviduje zhruba 250 tisíc dosud nevyužívaných plynových přípojek, které se nacházejí zejména v místech, kde se doteď topilo převážně pevnými palivy.
Tam, kde není přípojka, což platí třeba i ve Středočeském nebo Jihočeském kraji, kde jsou mnohé obce neplynofikované, lze místo zemního plynu kapalný propan uskladněný v zásobníku.
Zlepšená kvalita ovzduší
Podle poslední ročenky ČHMÚ „byl rok 2024 z hlediska kvality ovzduší vyhovující a prodloužilo se tak období od roku 2020, kdy lze konstatovat, že koncentrace látek znečišťujících ovzduší byly výrazně nižší než v předchozích letech“.
Už citovaný Jáchym Brzezina z brněnského pracoviště ČHMÚ uvedl, že u některých látek jsou koncentrace po celé ČR dlouhodobě zcela minimální a nepředstavují riziko pro zdraví. Týká se to například oxidu siřičitého, který byl velkým problémem ještě v 80. letech minulého století.
„U jiných ale koncentrace nedosahují ideálních hodnot nebo dokonce dochází k překračování imisních limitů. Primárně se to týká právě benzo(a)pyrenu nebo prachových částic,“ upozornil Brzezina.
