Zájem o daňové ráje klesá, ale raketově roste zájem o „jednočlenné“ akciovky

Založení akciové společnosti, kterou řídí pouze jeden člověk, umožnila od začátku roku novela zákona o obchodních korporacích. Akciová společnost s touto strukturou vnitřního uspořádání, která je označována jako monistická, totiž může nově mít jen správní radu. Ta, pokud to stanovy společnosti výslovně umožní, může být i jednočlenná. A mezi podnikateli je podle odborníků zájem o tento typ akciovek značný.
Založení akciové společnosti, kterou řídí pouze jeden člověk, umožnila od začátku roku novela zákona o obchodních korporacích. Mezi podnikateli je podle odborníků zájem o tento typ akciovek značný. Ilustrační foto: Pixabay.com

„Za naši společnost mohu potvrdit, že zájem je extrémní, v meziročním srovnání evidujeme od začátku roku raketový nárůst prodejů akciových společností téměř o 80 procent,“ říká Michael Dobrovolný, manažer společnosti Smart Office & Companies ze skupiny Apogeo. Ta se mimo jiné zabývá zakládáním a prodejem tzv. ready made firem.

„Monistických společností bylo podle našich databází v České republice v říjnu loňského roku registrováno sedm tisíc, aktuálně to je téměř o čtyři procenta více, tedy 7 265. To je více, než čtvrtina všech akciových společností v Česku,“ potvrzuje Petra Štěpánová, analytička společnosti Bisnode A Dun & Bradstreet Company.

Připomeňme, že letos v lednu, patrně v souvislosti se změnou legislativy, došlo poněkud překvapivě k automatickému výmazu statutárních ředitelů monistických akciových společností z obchodního rejstříku. Tedy akciových společností, které měly místo představenstva a dozorčí rady (čili dualistických – pozn. aut.) statutárního ředitele a správní radu.

Monistická organizační struktura, a to i s například tříčlennou správní radou, může představovat zjednodušení organizace, rychlejší řízení a úspory nákladů, které by jinak souvisely s odměňováním dozorčí rady. Představuje tedy volbu vhodnou například pro menší společnost, nebo společnosti s jediným akcionářem, jenž zároveň firmu řídí.

„Na trhu lze pozorovat tendenci, kdy podnikatelům patrně nezbývá, než reagovat na zoufalé dění související s pandemií, následkem čehož sice vzniká mnoho nových firem, těch se ovšem staré závazky týkat nebudou a je zde riziko, že původní entity mohou zůstat ‚napospas‘,“ upozorňuje Dobrovolný. Už nyní se přitom odhaduje, že v obchodním rejstříku je cca 80 000 firem „mrtvými schránkami“.

Intenzivní poptávka je podle Dobrovolného také po akciových společnostech bez zapsaných akcionářů, u nichž je zjištění vlastníka z veřejných rejstříků komplikované navzdory povinné evidenci skutečných majitelů. To podle Štěpánové může souviset také s klesajícím zájmem tuzemských podnikatelů o daňové ráje, které čím dál obtížněji dokáží zajistit anonymitu, tedy skrýt skutečné vlastníky.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena