Podle Petry Štěpánové, analytičky Bisnode, v loňském roce vydalo kmenové listy 726 čerstvě (v roce 2016) založených společností s ručením omezeným, tedy 2,5 % ze všech nových firem. „V roce 2014 šlo přitom jen o 487 nových společností s ručením omezeným,“ připomíná Štěpánová. V letech 2014 až 2016 vzniklo 1 863 s.r.o. s vydanými kmenovými listy, což jsou tři pětiny všech firem s kmenovými listy.

Že zájem o kmenové listy narůstá, potvrzuje i Michael Dobrovolný, manažer společnosti Smart Office & Companies. Podle něj na tom má velký podíl zákon o zadávání veřejných zakázek, který platí od října 2016. Ten umožňuje z výběrového řízení vyloučit účastníka, který je akciovou společností a nemá zaknihované akcie. Na s.r.o. se však toto ustanovení nevztahuje. „Nejde sice o akcie, ale princip fungování takových s.r.o. je obdobný, firma se chová v řadě konsekvencí vlastně jako akciovka,“ říká Dobrovolný.

I proto zřejmě v registru smluv figuruje minimálně 126 dodavatelů s kmenovými listy, kteří vysoutěžili 513 zakázek v objemu převyšujícím 188 milionů korun. „Čtvrtina společností s kmenovými listy má registrovanou adresu na virtuálním sídle,“ komentuje Štěpánová z Bisnode.

Dobrovolný ale zároveň upozorňuje, že s.r.o. s kmenovými listy mohou být ‚dobrým sluhou, ale špatným pánem‘. „Kmenové listy sice umožňují uskutečňovat převody společnosti jedním podpisem nebo anonymizovat vlastníka takové společnosti, pokud ale neučiníte dostatečná opatření, ráno nedokážete říci, kdo je právě dnes vaším společníkem v takové firmě,“ vysvětluje.

Zákon o obchodních korporacích z roku 2014 umožnil společnostem s ručením omezeným vydávat k podílu společníka kmenový list. Jedná se o listinný, neomezeně převoditelný, cenný papír, který se v podstatě chová jako akcie na jméno. Převádí se předáním a rubopisem s jednoznačnou identifikací nabyvatele.

Kmenový list, resp. obchodní podíl, se převádí předáním a zjednodušuje a zlevňuje převody obchodních podílů. Do doby, než je kmenový list předložen společnosti, přičemž není určena řádná lhůta, je podíl fakticky anonymní a identita skutečného majitele by nemusela být zjistitelná až do chvíle, kdy bude chtít vykonávat vůči společnosti svá práva.