Po 11. lednu už totiž nebude možné se pro rok 2021 do systému paušální daně přihlásit. Možné to tedy bude zase až za rok.
Paušální daň spočívá v tom, že daná OSVČ platí každý měsíc jen jeden paušální poplatek, ve kterém je započtena platba zdravotního pojistného, sociálního pojistného a daně z příjmu. To znamená méně „papírování“, protože OSVČ už bude komunikovat jen s jedním úřadem, „finančákem“, a nikoli s třemi, a také nebude muset vyplňovat daňové přiznání a přehledy pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení.
Paušální daň se vyplatí pouze některým OSVČ, mohlo by jich být až 100 tisíc, mnozí však s touto možností nejsou dostatečně seznámeni, resp. netuší, že mají na rozhodnutí poslední týden. Paušální daň se například nevyplatí řemeslníkům či zemědělcům, kteří využívají osmdesátiprocentní výdajový paušál. Z těch živnostníků, kteří uplatňují šedesátiprocentní výdajový paušál, se paušální daň vyplatí hlavně těm s vyššími příjmy, kteří zároveň nemají děti, ani manželku.
Doslova „ternem“ ale může být paušální daň pro mnohé OSVČ, resp. živnostníky, kteří uplatňují čtyřicetiprocentní výdajový paušál (např. autoři textů apod.). Například bezdětný živnostník s ročními tržbami 800 tisíc korun, který uplatňuje čtyřicetiprocentní paušál, díky přechodu na paušální daň ušetří na odvodech státu 7001 korunu měsíčně čili 84 012 koruny ročně.
Pokud má jedno dítě, na které by jinak uplatnil slevu, pořád se mu přechod na paušální daň vyplatí, neboť měsíčně díky němu ušetří 5734 korun. Pokud má dvě děti, ušetří díky paušální dani 4117 korun.
Poplatník, který se rozhodne vstoupit do režimu paušální daně, ovšem ztrácí možnost například uplatnit slevu na poplatníka, slevu na manžela či manželku či slevu na invaliditu. Nemůže také uplatnit úroky z hypoték nebo příspěvky na životní či penzijní pojištění a další. Každá OSVČ si tedy musí důkladně propočítat, zda se jí režim paušální daně vyplatí.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
