Měsíční splátku alimentů vám totiž nemůže odpustit či snížit expartner, ale pouze soud. Jste si opravdu jisti, že se ústní „gentlemanská domluva“ s bývalým manželem nebo manželkou o tom, že tentokrát ve výživném zohledníte vánoční nadílku, nakonec neobrátí proti vám? A sepisovat právníky posvěcenou písemnou dohodu ohledně vánočních dárků je přeci jen divné.
1. Měsíční splátku výživného nemůže upravit bývalý partner ani po domluvě, ale výhradně soud.
2. Bez posvěcení soudu jsou jakékoli náhradní dohody v rozporu se zákonem,
3. Výši alimentů soud stanoví v penězích, a tak by měly být placeny.
4. Pokud rodič vyžaduje vyúčtování výživného, soud k tomu přistoupí jen tehdy, když jde o nezbytný krok chránící nezletilé dítě.
Výživné především v penězích
Jak je to s placením alimentů? Soud je vyčísluje výhradně v penězích, a tak by tedy měly být hrazeny, i když Nejvyšší soud připustil vyživovací povinnost také v naturální podobě. Přidal ale podmínku, že tímto způsobem by měly být pokryty pouze odůvodněné, tedy nezbytné, potřeby dítěte. A těmi např. vánoční dárky nebudou, takže suplovat základní vyživovací povinnost naturálním plnění dost dobře nejde ani o svátcích.
Ve sporech o výši a využití výživného se často ztrácí podstatná věc, že podle občanského zákoníku mají rodiče právo a povinnost pečovat o jmění dítěte a především je jako řádní hospodáři spravovat.
Domluvy rodičů jsou neplatné
Zajímavý případ řešily soudy v nedávné minulosti, kdy se rodiče dohodli, že se nechtějí na výchově nadále podílet oba a závazek týkající se výživného splní jednorázovým odstupným. Po zhruba dvou letech si otec tento krok rozmyslel a požadoval částku zpět. Matka dítěte namítala, že písemná dohoda je zfalšovaná, protože dostala částku násobně nižší, než jakou otec požadoval.
Po několikaletém jednání dospěly soudy k precedenčnímu rozhodnutí, že dohoda nesledovala zájem dítěte, protože jednorázovým odbytným mu bylo např. znemožněno žádat o navýšení výživného nebo být podporováno na studiích do 26 let.
Dohodu o výživném schvaluje výhradně soud a dbá při tom na zájem dítěte. Bez posvěcení soudu jsou jakékoli náhradní dohody v rozporu se zákonem. A plnění na základě neplatné dohody lze považovat za bezdůvodné obohacení.
Kdy je nárok na vyúčtování?
Někdy mezi bývalými partnery vzniká pocit, že výživné je využíváno nejen ve prospěch jejich společného dítěte, ale třeba i nového partnera, jiných dětí a podobně. Bylo by na místě předkládat vyúčtování, k čemuž však v praxi dochází většinou jen v případě domluvy expartnerů. Soudy vyúčtování nařizují výjimečně ve chvíli, kdy je k tomu závažný důvod, anebo pravidelně, kdy je část výživného výslovně zasílána na úspory dítěte.
Pokud by však rodič prokázal, že peníze určené dítěti druhý rodič vědomě utratí pro svou potřebu, tak ten by mohl být i trestně stíhán pro podvod, zpronevěru nebo porušování povinností při správě cizího majetku.
Na druhou stranu se právě toto prokazuje obtížně, protože kromě vyčíslitelných nákladů (jídlo, kroužky, oblečení, rekreace – pozn. aut.) musí rodič vynakládat i každodenní péči o dítě. A jestliže v jednom měsíci jsou náklady nižší než výživné a teoreticky by se měly platícímu rodiči peníze vracet, hned v dalším může být všechno jinak.
Snadné zvýšení, těžké snížení
Se snahou „optimalizovat“ výši alimentů souvisí i možnost jejich úpravy. Obecně platí, že zvýšení bývá otázkou týdnů, zatímco snížení trvá i několik let.
Je to dáno i tím, že při zvýšení výživného je možné využít nástroje, jako je předběžná vykonatelnost rozsudku či předběžné opatření soudu, které povinného nutí pod hrozbou exekuce platit vyšší výživné, i když s názorem soudu nesouhlasí. Při posuzování návrhu na snížení alimentů se podobné postupy s odkazem na judikaturní rozhodnutí nepoužívají, i když je zákon nevylučuje, a většinou nastává zdlouhavé dokazování před soudem.
Přihlíží se k výdělkům nového partnera
Při stanovení výše výživného platí, že nezletilé děti mají právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Na druhou stranu soudy přihlížejí mj. k příjmům a majetkovým poměrům nového partnera jednoho z rozvedených rodičů, pokud žijí ve společné domácnosti.
Zdá se to být nelogické, proč by měly být zohledňovány příjmy partnera, jehož s nezletilým dítětem nespojují příbuzenské vazby, ale přihlíží se především k tomu, že nový partner např. přispívá na chod domácnosti a celá tíha tak už nespočívá na samoživitelce.
Od roku 2010 využívají soudy tabulku vypracovanou experty ministerstva spravedlnosti. Má sice pouze doporučující charakter, ale přesto se její zásluhou podařilo alespoň částečně sjednotit stanovení výše výživného, do kterého do té doby často promlouvalo i citové zaujetí soudců.
