Důvodem je obecné zdražování nemovitostí, zejména těch ve městech, ale také venkovských chat a chalup. Svoji roli hraje také zdražování zeleniny a ovoce v posledních letech.
Třeba před necelými deseti lety se podle archivovaných inzerátů prodávaly zahrádkářské chatky či kůlny běžně řádově jen za desetitisíce – a ještě to lidem přišlo drahé. „Původní nájemkyně nám zahrádku přenechala za deset tisíc. Šlo o starší paní a docela cenu navyšovala, až se takto vyšplhala,“ povzdechla si před devíti lety v dobovém tisku jedna z nových nájemkyň. Dnes by takovou cenu brala všema deseti. A nejen ona.
Řeč je pochopitelně o těch zahrádkářských chatkách, které nový majitel získává v rámci podnájmu pozemku celé zahrádky. Takové řešení je v současnosti většinové. Podnájemce tedy od předchozího majitele získává vlastní chatku, kůlnu či jen přístřešek na nářadí, avšak pozemek zůstává v majetku někoho jiného.
Často jde o obce, na jejichž území daná kolonie stojí. Obce zahrádky mnohdy pronajímají zahrádkářským koloniím, které pak teprve je v rámci podnájmu poskytují jednotlivým podnájemcům. Mnohdy se také musí podnájemník stát členem dané zahrádkářské kolonie, tedy právně zapsaného spolku (před rokem 2014 občanského sdružení – pozn. aut.), jinak nemá na chatku nárok.
Obce často upřednostňují pronájem zapsanému spolku zahrádkářů před prodejem pozemků jednotlivým zahrádkářům, neboť kalkulují s možnou změnou územního plánu. V jejím důsledku by na daném pozemku mohli stavět třeba developeři, přičemž je pochopitelně snazší uvolnit jim pozemek pro výstavbu, jestliže je stále v majetku obce.
Jedno z rizik podnájmu zahrádkářské chatky tak spočívá právě i v tom, že se zánikem nájemního vztahu mezi kolonií a obcí automaticky bez náhrady zaniká podnájemní vztah mezi kolonií a podnájemníkem.
Ceny zahrádkářských chatek citelně rostou i v posledním roce, v době pandemie. Během ní překvapivě značně rostou ceny bytů a domů, ale také běžných chat a chalup.
Pro řadu lidí je proto už nedostupný nejen vlastní byt, ale dokonce i chalupa (cena chalupy nyní může činit třeba i několik milionů korun). Podnájem chatky v zahrádkářské kolonii pro ně zůstává poslední možností, jak pobýt trvaleji v zeleni alespoň s jakous takous střechou nad hlavou.
Do kolonií se stále častěji uchylují například i rodiny s dětmi, které ani nezahradničí, jenom si užívají relaxu v zeleni, třeba při grilování – aby se večer vrátily do svého městského bytu v dojezdové vzdálenosti, často ovšem stísněného.
Kvůli nedostatečné výstavbě a souvisejícímu mnohaletému růstu cen nemovitostí řada mladých rodin prostě na jiný než stísněný byt bez balkonu a zcela mimo zeleň nemá peníze. Bere pak s povděkem alespoň chatku v zahrádkářské kolonii, byť ještě před pár lety by se její cena zdála naprosto předražená.
Dalším důvodem prudkého zdražování zahrádkářských chatek a příslušných podnájmů jsou poslední dobou výkyvy v cenách zeleniny a ovoce. K citelnému zdražování ovoce i zeleniny v uplynulých letech docházelo v důsledku katastrofálního sucha roku 2018 nebo v důsledku loňské jarní fáze koronavirové pandemie.
Čím dražší ovoce či zelenina v obchodech jsou, tím spíše se lidem vyplácí dát více na vlastní zahrádku – a vypěstovat si ovoce a zeleninu svým vlastním úsilím, což je navíc v řadě případů vlastně spíše oblíbeným koníčkem.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
Možná socky, mě ne !
Článek vychází ze špatných podkladu . Na vysoké ceně nemá hlavní podíl pomalá výstavba , ale nefunkčnost trhu . Dokládají to statistiky , kdy přes pul milionu nemovitostí je ladem a tedy nevyužitá.
Kapitál tak uložený v této nemovitostech je tak neproduktivně investován .