Když neexistuje závěť, neprojeví zůstavitel svou pravou vůli. Kvůli sporům mezi dědici pak velmi často dochází až k ohrožení majetkové situace pozůstalých osob – partnera, dětí, rodičů nebo sourozenců. A zpravidla vždy k narušení jejich vzájemných vztahů.
Mimo jiné hrozí prodlužování dědického řízení například v případě, kdy bude nutné vypátrat zůstavitelovy potomky z předchozích vztahů. Tyto průtahy mohou zbytečně blokovat správu a užívání majetku a ohrožovat živobytí pozůstalého partnera či nezletilých dětí.
V případě, kdy zůstavitel nezanechá závěť, bude jeho pozůstalost rozdělena podle zákonných pravidel dědické posloupnosti.
Zákon v těchto pravidlech stanoví, jaké osoby a jakým způsobem si rozdělí pozůstalost. Principem jsou tzv. dědické třídy a dělení pozůstalosti na poměrné části.
Použití zákonných pravidel v případě neexistence závěti může vést i k extrémním případům. Příklad z praxe? Tak třeba vdova se stane spoluvlastníkem bytu – ve kterém žila celý život a který spadal do společného jmění manželů – společně se zůstavitelovou partnerkou, se níž žil poslední dva roky ve společné domácnosti.
V případě závěti má zůstavitel značnou volnost pořídit se svým majetkem čistě dle své vlastní vůle – například odkázat pozůstalým konkrétní věci z pozůstalosti. Také může ukládat příkazy či stanovit podmínky pro dědění, čímž se ještě více posiluje význam jeho vůle a přání i po jeho smrti.
Přehled dědických tříd
1. Děti (případně jejich děti) a manžel, všichni stejným dílem. Zůstavitel měl se svou manželkou dvě děti, po jeho smrti se tak pozůstalost rozdělí na tři díly a každému z dědiců připadne 1/3. Pokud ale nedědí děti (resp. zůstavitel žádné nemá), přechází se do 2. dědické třídy. Manžel sám dědit nebude.
2. Manžel, rodiče zůstavitele, ti, kteří se zůstavitelem žili po dobu nejméně jednoho roku před smrtí ve společné domácnosti. Manžel dědí nejméně polovinu, ostatní stejným dílem. V této třídě může dojít k problematické situaci, kdy spolu manželé nežijí, každý žije s jiným partnerem, ale stále nejsou rozvedeni. Pokud jeden z nich zemře, může v této třídě společně s manželkou a rodiči dědit i partnerka zůstavitele.
3. Zůstavitelovi sourozenci (či jejich děti), ti, kteří se zůstavitelem žili po dobu nejméně jednoho roku před smrtí ve společné domácnosti. Všichni stejným dílem. V této třídě také může dědit zůstavitelova partnerka, a to společně, rovným dílem, s jeho sourozenci či neteřemi a synovci.
4. Prarodiče zůstavitele, stejným dílem.
5. Prarodiče rodičů zůstavitele, stejným dílem. Prarodičům zůstavitelova otce připadá polovina pozůstalosti a stejně tak prarodičům zůstavitelovy matky. Pozůstalost se tedy dělí na osminy a každému z prarodičů rodičů připadne jedna osmina, pokud jeden z páru již nežije, připadne jeho dědický podíl druhému.
6. Děti dětí sourozenců zůstavitele, děti prarodičů zůstavitele (příp. jejich děti), každý stejným dílem. Dědí praneteře a prasynovci a strýcové a tety zůstavitele, a to každý stejným dílem.
Autor je advokát AK Polverini Strnad
(Redakčně upraveno)
