Dopady znečištění vodních toků jsou často viditelné na první pohled, jako například ropné skvrny, plasty, nebo plošné havárie, při nichž rychle uhyne mnoho ryb a dalších vodních organismů. Jiné znečišťující látky působí víceméně skrytě. O to víc však můžou být pro volně žijící živočichy nebezpečné.
Velká pozornost se v poslední době věnuje působení různých léčiv, které se po užití pacientem dostávají z trávicího ústrojí do odpadních vod a následně do říčních systémů. Dokonce i velice nízké environmentální koncentrace těchto látek způsobují změny chování i fyziologie vodních organismů.
Stejným způsobem se do řek a potoků dostávají také různé drogy. Tým vědců z Katedry zoologie a rybářství z České zemědělské univerzity v Praze a Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se proto rozhodl sledovat vliv metamfetaminu (pervitinu) v environmentálně relevantní koncentraci na chování pstruhů.
Závislost na droze
Podařilo se prokázat, že pstruzi dlouhodobě vystavení působení metamfetaminu začali po odebrání jeho zdroje projevovat znaky závislosti a abstinenčních příznaků. Mimo jiné aktivně vyhledávali zdroj metamfetaminu a snížili svojí pohybovou aktivitu. Tyto změny byly doprovázené přítomností amfetaminu v mozku a zároveň i změnou jeho celkového metabolomu (odráží fyziologický stav organismu a buňky – pozn. red).
Důsledky závislosti pro volně žijící živočichy mohou být podle vědců různorodé. Mimo jiné lze podle nich očekávat nepřirozeně vysoké koncentrace ryb u zdrojů drog u výtoků z čističek odpadních vod, případně ztrátu zájmu o další přirozené potřeby, jako je například dostatek potravy nebo únik před predátory.
Jinými slovy může mít závislost na drogách podobně negativní dopady pro populace volně žijících organismů jako pro lidskou společnost. Expertní tým sdělil, že větší detaily toho, jak působí metamfetamin a další cizorodé látky v přírodním prostředí, jsou předmětem dalšího výzkumu.
V centru kokain, na sídlišti pervitin
Stopy drog ve vodních tocích dlouhodobě měří Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Největší spotřeba těchto látek je přitom v Praze. V bohatším centru je dominantní kokain, jinde je jedničkou pervitin, protože je levnější.
„Nejvíce kokainu jsme našli ve stoce B, do které spadají oblasti Holešovice, Letná, Žižkov, část Karlína. Je to taková část, která obepíná centrum Prahy. Kokain je dražší droga, takže to souvisí i s kupní silou obyvatelstva, které tam bydlí, takže to zřejmě souvisí i s tímto,“ řekla před časem vedoucí týmu Věra Očenášková.
Značným problémem v odpadních vodách jsou rovněž zbytky léčiv a hormony, které mají rovněž negativní vliv na ryby a vodní živočichy. Státní fond životního prostředí proto na jaře vůbec poprvé vypsal finanční výzvu na moderní technologie, které by dokázaly přírodu od zbytků těchto látek chránit.
„Přesto, že je čištění odpadních vod u nás na pokročilé úrovni, ne vždy dokážeme zbavit vodu všech nečistot. Výzkumy prokázaly, že se v povrchových vodách vyskytují zbytky antibiotik, hormonů a jiných běžně používaných látek,“ citovaly Lidové noviny mluvčí fondu Lucii Früblingovou.
