Martin Kron, analytik Raiffeisenbank, doslova uvedl, že srpnový PMI si přichystal překvapení, když se zvýšil o necelé tři procentní body. „Tento výsledek nepredikoval nikdo z analytiků v rámci průzkumu agentury Bloomberg. Medián trhu stejně jako naše prognóza očekávaly pouze kosmetické zlepšení,“ uvedl Kron v komentáři pro faei.cz.
Připomněl, že i tak PMI nadále zůstává pod klíčovou hranicí 50 bodů, oddělující expanzi a kontrakci odvětví, ale v srpnu se k této hranici významně přiblížil.
„To naznačuje, že zhoršování provozních podmínek ve zpracovatelském průmyslu pokračuje, ale nejnižším tempem za poslední dva roky. Firmy stále čelí slabé poptávce, domácí i zahraniční. Pokles nových objednávek je stále znatelný, ale oproti předcházejícím měsícům výrazně zpomalil,“ řekl Kron.
Exportní zakázky podle něho klesaly nejpomaleji dokonce za dva a půl roku, když se zvýšila poptávka především z asijských a afrických zemí. Naopak poptávka v Evropě zůstává utlumená, firmy ale věří v oživení poptávky i ze starého kontinentu.
„To je jedním z důvodů rostoucí podnikatelské důvěry, která je nejvyšší za poslední tři měsíce, dále je to uvádění nových produktů na trh či rebranding. Naplněnější objednávkové knihy se promítly v nižším poklesu výroby a také nižší míře propouštění, aby firmy byly schopny uspokojit požadavky svých zákazníků,“ poznamenal Martin Kron z Raiffeisenbank.
Hrozba nákladového šoku
Upozornil ale, že mírně se vzpamatovávající poptávka zesiluje tlak na ceny vstupů, k čemuž silným dílem přispívají prodlevy v dopravě, které jsou mimo jiné způsobeny nepokoji v některých důležitých námořních přístavech. Výkon dodavatelů je tak hodnocen nejhůře od konce roku 2022 a firmy tak mají ve vyšší míře problémy se zajištěním potřebných materiálů.
„Navíc si dodavatelé za své služby účtují více, což vedlo k nejsilnějším inflačním tlakům v této oblasti za poslední rok a půl, a to navzdory tomu, že podniky se snaží omezovat své výdaje jen nutnými nákupy vstupů a využíváním svých skladových zásob,“ konstatoval Kron.
To podle jeho názoru může sloužit jako varování, že inflační rizika na straně nabídky existují, ačkoli v tuto chvíli nemají výraznější dopad na inflaci v Evropě či USA.
„Případné vyostření bojů na Blízkém východě nebo přerušení důležitých dopravních tepen může být ovšem spouštěčem nákladového šoku, kterému bychom se rádi vyhnuli. V současnosti se rostoucí ceny vstupů ale nepromítají do prodejních cen, které dále klesají. Firmy se snaží podpořit svůj odbyt a být konkurenceschopné,“ vysvětlil analytik Raiffeisenbank.
A dodal: „Srpnový index nákupních manažerů v současném rozpoložení zpracovatelského průmyslu lze hodnotit pozitivně, nicméně není na místě prohlašovat, že průmysl má nejhorší za sebou. PMI byl v posledních měsících poměrně rozkolísaný a je tak třeba vyčkat na další čísla, zda to byl začátek obratu za lepšími zítřky.“
Slabá poptávky z Evropy
Překvapení z růstu indexu PMI vyjádřila rovněž ekonomka Komerční banky Jana Steckerová. „Náš odhad i tržní konsenzus počítal se 44 body. Zlepšení totiž nenaznačoval ani český konjunkturální průzkum, ani výsledky německých PMI indexů či německého Ifo indexu,“ sdělila v komentáři pro faei.cz Steckerová.
Zopakovala, že firmy zaregistrovaly vyšší poptávku od zákazníků z Asie a Afriky, ovšem poptávka od evropských zákazníků zůstala slabá. Vedle jiných opatření firmy redukovaly počty zaměstnaných, avšak nejpomalejším tempem od května letošního roku.
„Zároveň ale některé z nich reportovaly obtíže při shánění kvalifikovaných pracovníků, což naznačuje obnovenou chuť zaměstnance nabírat,“ uvedla Steckerová.
Ta i přes nečekané zlepšení indexu PMI neočekává do konce roku závratné oživení průmyslové výroby. Evropská poptávka totiž zůstává stále slabá, nedaří se především německému průmyslu. Problémy na tomto trhu jsou podle ní spíše strukturální, než cyklické, souvisejí s klesající konkurenceschopností německého průmyslu.
„Situaci nenahrává ani pomalé oživení čínské ekonomiky. Výstup českého průmyslu tak letos podle našeho odhadu reálně meziročně poklesne o 0,7 procenta, konstatovala ekonomka Komerční banky.
Další snižování úroků
Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE připomněl, že pod úrovní padesáti bodů se PMI indikátor pro tuzemský zpracovatelský průmysl nachází již sedmadvacátý měsíc v řadě. „Průzkumy PMI naznačují, že situace ve zpracovatelském průmyslu ale zůstává slabá obecně napříč Evropou,“ uvedl Jáč pro faei.cz.
V případě tuzemského zpracovatelského průmyslu lze ale podle něj srpnový průzkum odznačit za relativně příznivý, neboť celkový PMI indikátor vzrostl na své dvouleté maximum při zmírnění poklesu výroby a nových objednávek.
Z pohledu měnové politiky srpnový PMI průzkum sám o sobě naznačuje, že Česká národní banka má i nadále prostor pro pozvolné snižování úrokových sazeb, celkový výčet faktorů pro snižování úroků či pro případnou pauzu v tomto procesu byl ale v posledních týdnech smíšený,“ poznamenal Radomír Jáč.
