„Znárodnění“ ČEZ by vyšlo minimálně na 200 miliard korun

Analýza
Premiér Fiala ve svém středečním mimořádném projevu nastínil, že stát bude chtít pod své křídla získat výrobu elektřiny. Šlo by tedy zřejmě fakticky o dělení podniku ČEZ. Scénář dělení ČEZ se po pěti letech ocitl opět na stole už letos v květnu, kdy o něm hovořil jak premiér, tak ministr financí.
Česká vláda vážně zvažuje „znárodnění“ ČEZ, zejména ovládnutí výroby elektřiny, tedy zestátnění elektráren. Ilustrační foto: Pixabay.com

V roce 2017 se o dělení polostátního kolosu uvažovalo v souvislosti se zamýšlenou výstavbou nových jaderných bloků. ČEZ se tehdy měl rozdělit na takzvanou konvenční část a část regulovanou. Konvenční část měla obsahovat uhelné a jaderné elektrárny, včetně nově stavěných bloků. Regulovaná část pak distribuci, prodej a také výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Stát měl podle plánu v konvenční části odkoupit zhruba 30procentní podíl od menšinových akcionářů, a kompletně ji tak ovládnout. V regulované části měl část svého celkově zhruba 70procentního podílu naopak prodat a ponechat celý takovýto balík akcií na burze.

Lze předpokládat, že nyní zvažované dělení ČEZ by probíhalo podle podobného scénáře. Důvod je dnes ale poněkud jiný. Nikoli primárně výstavba nového jádra, ale příliš vysoké ceny elektřiny. Jestliže by stát plně ovládl výrobní část ČEZ, tedy tu „konvenční“ z doby před pěti lety, bude moci snáze ceny elektřiny regulovat a snižovat je tedy domácnostem i firmám.

PSALI JSME:
Vláda plánuje ovládnout klíčové domácí elektrárny

Žádný jiný akcionář by mu do toho už jako nyní nemohl mluvit, protože by ani žádný jiný akcionář neexistoval. Nikdo by výhledově vládě nemluvil ani do výstavby nových jaderných bloků, jichž je po invazi Ruska na Ukrajinu třeba více, než kdykoli předtím. Akcie na úvahy o rozdělení ČEZ reagují příznivě, jelikož výstavba jaderných bloků představuje nesmírně rizikovou záležitost.

Pokud by ji však na sebe po rozdělení ČEZ kompletně vzal stát, menšinovým akcionářům odpadne potenciální bolehlav. Navíc stát by v rámci dělení mohl za konvenční část nabídnout menšinovým akcionářům poměrně zajímavou cenu – tedy poměrně citelnou přirážku k tržní ceně.

Ta část ČEZ, jež by zůstala na burze, „regulovaná“, by se kvůli svému zaměření na obnovitelné zdroje (např. jádro, pozn. aut.) dále a důrazněji rozvíjela a udržela si z pohledu investorů atraktivitu. Ve spojení s distribucí a prodejem, které těží z vysokých cen elektřiny, které poměrně vysoké zůstanou i v příštích letech, by tak šlo o stabilní dividendový titul.

Dělení ČEZ, nebo nějaké jiné systémové opatření, je nutné, neboť takzvaný úsporný energetický tarif, který připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu, je jen dalším dluhem. Neřeší podstatu drahých energií.

PSALI JSME:
Úsporný energetický tarif neřeší podstatu problému

Ceny energií přitom v EU zůstanou vysoké po několik let. Nelze po celou tu dobu maskovat drahou elektřinu a plyn na dluh budoucích generací, když už nyní vláda počítá až do roku 2025 s velkými schodky státního rozpočtu kolem 300 miliard korun.

Jak ale tedy Čechům elektřinu zlevnit, a přitom se nezadlužit a neznárodňovat elektrárny dělením ČEZ? Jednou z možností je, že by ČEZ omezil své investice a další projekty, přičemž díky takto vytvořeným úsporám a ovšem také díky právě vysokým cenám elektřiny by mohl vyplácet vskutku vysokou dividendu.

Pokud by například byla dvojnásobná v porovnání s tou, jakou stát navrhuje nyní, 48 korun na akcii, stát by získával třeba i opakovaně přes 50 miliard korun ročně. Těmito penězi by pak výhradně mohl financovat pomoc lidem a firmám s platbami účtů za energie. Mohla by být minimálně dvojnásobná v porovnání s tou, jako nabídne zmíněný úsporný tarif, který má stát vyjít maximálně na 25 mld. ročně.

PSALI JSME:
Jak Čechům zlevnit elektřinu, aniž by se stát zadlužoval? Vezměme si příklad z Francie

Jenže stát zatím není s to vymoci si na podniku ČEZ vyšší dividendu. Tu, kterou ministerstvo financí navrhuje nyní, zmíněných 48 korun na akci, experty překvapila tím, že je citelně nižší, než mohla být. Někteří z expertů měli za to, že se dividenda může blížit až 60 korunám na akcii.

Vláda zároveň odmítá, že by ČEZ mohl přes burzu a za burzovní cenu prodávat pouze takzvané přebytky elektřiny, kterou vyrobí. Jenže francouzský příklad ukazuje, že by řešení na takový způsob uskutečnitelné bylo.

Česká vláda zatím vážně zvažuje „znárodnění“ ČEZ, zejména ovládnutí výroby elektřiny, tedy zestátnění elektráren. Balík akcií, který drží menšinoví akcionáři ČEZ, má nyní hodnotu zhruba 180 miliard korun. Jestliže by stát chtěl pod sebe nejen výrobu elektřiny a jádro, ale i distribuci, a měl zaplatit přirážku desítek procent, pak výsledná částka bude činit minimálně 200 miliard korun.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Michael Šnobr: Politici nás podvádějí. O jaderné energetice neříkají pravdu

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Letos už český hrubý domácí produkt poroste

Zpřesněné údaje o výkonu české ekonomiky za loňské závěrečné čtvrtletí hlásí lepší než původně reportované výsledky hrubého domácího produktu (HDP). Dle zpřesněných dat HDP v loňském závěrečném čtvrtletí …

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Daň ze štěstí se může týkat každého

Poradna
Máváte tím kouzelným papírkem a blaženě se usmíváte – konečně jsem vyhrál, štěstí mi snad spadlo z nebe. Je to radost pochopitelná, ale trochu předčasná, protože než výhra v loterii, kurzové sázce či jiné hazardní hře z nebe dopadne až do výhercova klína, ztratí se 15 procent objemu.