Zrychlení mzdového růstu nemusí způsobit mzdově-inflační spirálu

Názor
V poslední době slýcháme, že zvyšovat nominální mzdy o inflaci by přineslo roztočení mzdově-inflační spirály, a proto ke zkrocení inflace potřebujeme, aby zaměstnanci přistupovali k požadavkům ohledně růstu svých nominálních mezd pro příští rok umírněně a tím pomohli inflaci zastavit. V celé debatě o proinflačnosti mzdového růstu ale chybí její zasazení do kontextu vývoje reálné produktivity práce.
Rostou-li v ekonomice všechny ceny i produktivita, dříve nebo později se tomu musí přizpůsobit také nominální mzdy. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Ta v letošním druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 1,2 procenta. Reálné mzdy přitom ve stejném období prudce klesly, oproti předchozímu roku o rekordních bezmála deset procent. Srovnáme-li aktuální data s koncem roku 2019, tedy dobou před pandemií, byla ve druhém čtvrtletí reálná produktivita práce na zaměstnance o 1,6 procenta nižší.

Průměrná reálná mzda pak ve stejném období klesla o 5,6 procenta. Jinými slovy z makroekonomického pohledu v letošním roce i ve srovnání s předpandemickým obdobím mzdové náklady firem na jednotku produkce rostly pomaleji, než koncové ceny, za které byly firmy svoje výrobky schopny prodávat na trhu.

Čistě optikou očekávaného vývoje produktivity práce v příštím roce, kdy např. Česká národní banka (ČNB) předpovídá její růst v průměru o 0,4 procenta, není důvod k tomu, aby nominální mzdy o očekávanou inflaci nerostly. Koneckonců mzda, případně plat, je jen jiný název pro cenu práce. Rostou-li v ekonomice všechny ceny i produktivita, dříve nebo později se tomu musí přizpůsobit také nominální mzdy.

PSALI JSME:
Přestože mzdy rostou, inflaci nedostihnou

Určitým argumentem pro pokračující pokles reálných mezd by tak mohlo být spíše to, že od roku 2016 až do začátku loňského roku jejich dynamika naopak produktivitu předbíhala, čímž byl zároveň přiživován růst cen. Obzvlášť patrné to bylo zejména v roce 2020, kdy na jedné straně produktivita práce vlivem uzavírek výrazně propadla, současně však v návaznosti na masivní fiskální stimul reálné mzdy v průměru dále rostly.

Druhým důvodem, který by mohl výrazné zrychlení mzdové dynamiky přibrzdit, by mohlo být i to, že koncové ceny pro spotřebitele aktuálně rostou přece jen o něco pomaleji, než ceny výrobních vstupů, což ilustruje rychlejší růst cen průmyslových výrobců oproti těm spotřebitelským.

Nicméně vzhledem k napětí na trhu práce další pokles reálných mezd v příštím roce neočekáváme, což zároveň znamená, že jejich nominální růst by mohl být dvojciferný. Ani to by ale neznamenalo roztočení mzdově-inflační spirály.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Vysoká inflace dál ukrajuje z kupní síly mezd, růstu produktivity práce navzdory

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Měnili jste loni zaměstnání? Pozor na daně!

Že vás daňové přiznání nezajímá, protože máte příjmy pouze ze zaměstnání, resp. jsou osvobozené od daní? V tom případě se opravdu o daně nemusíte starat, ale jen za předpokladu, že jste v minulém roce neměnili …

Zvyšování minimální mzdy nic neřeší…

…ale ani moc nezkazí. Což je v naší situaci možná důležitější. Je to takový malý dárek pod stromeček především pro asi 110 či 120 tisíc lidí, kteří mzdu poblíž té minimální skutečně pobírají. Nicméně jinak je to od …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB