V příštím roce má přitom nominální hrubý domácí produkt ČR podle nejnovější prognózy ministerstva financí činit 7 989 miliard korun. Takže Česko by v příštím roce mělo dát na armádu minimálně 160 miliard korun, aby „jen tak tak“ naplnilo závazek vůči NATO.
Pokud by česká vláda chtěla vyslat signál, že je ve výdajích na obranu velkorysejší a že je jí – po letech „podměrečných“ armádních výdajů – nyní úroveň dvou procent HDP opravdu jen nejnižší možnou mezí, měla by na armádu vydat alespoň 170 nebo 180 miliard korun.
To je ovšem dramatické navýšení letošní sumy, kdy na armádu jde 112 miliard. A vzhledem k tomu, že loni armádní rozpočet představoval 89 miliard, za pouhé dva roky by se armádní rozpočet Česka až více než zdvojnásobil.
Česko na rozdíl od například Polska nebo pobaltských států patří dlouhodobě k zemím, které vykazují citelně nižší výdaje na obranu, než by odpovídalo úrovni dvou procent HDP. Naposledy Česko této úrovně dosáhlo před takřka dvaceti lety, roku 2005.
Všichni alianční spojenci se už roku 2014 zavázali, že do roku 2024 navýší dvé výdaje na obranu na hodnotu dvou procent HDP. Summit ve Vilniusu tedy tuto hranici – pro řadu členů NATO po mnoho let již tak nedosažitelnou – vlastně dále posunuje.
Česko tak musí přeskupit priority ve svém státním rozpočtu tak, aby výrazné navýšení armádních výdajů zvládlo uskutečnit a zároveň neprohlubovalo své již nyní poměrně vysoké zadlužení. Vláda by měla o tomto přeskupení priorit vést s občany vážnou a otevřenou diskusi, protože se dotkne každého z nich.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
Asi jste nepostřehli, že zákon, který ukládá od ledna 2024 na obranu povinně vydávat 2 % HDP, je již dávno schválený a vyhlášený ve sbírce?