
„ČNB tak učinila bezohledně, arogantně a ukvapeně. Myslí si, že drahé úvěry a hypotéky sníží cenu energie a ostatních vstupních materiálů. První reakce z firem, které jsou členy AMSP ČR, však jasně naznačují, že je to plané očekávání,“ informovala naši redakci členka představenstva asociace a její generální ředitelka Eva Svobodová.
Asociace považuje tento krok za experiment na českých firmách a domácnostech. „Nedávají nám šanci se s tím vypořádat. Zpracovatelský řetězec dokáže částečně inflační spouštěče absorbovat, ale potřebuje čas a podmínky. Ani jedno nám nedali,“ doplnila místopředsedkyně představenstva AMSP ČR Pavla Břečková.
Člen dozorčí rady Josef Jaroš připomněl, že zatímco Evropská centrální banka nedávno potvrdila, že svou měnovou politiku ponechá beze změny navzdory růstu inflace v eurozóně a že její základní úroková sazby zůstává na rekordním minimu nula procent, centrální banky středoevropských států, které nejsou členy eurozóny, sazby zvedají.
V druhé polovině října Maďarská centrální banka v souladu s očekáváním zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,15 procentního bodu na 1,80 procenta a na začátku listopadu Polská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,25 procenta. Ani v Polsku nebo v Maďarsku se ale sazby nezvedly tak razantně, jako je zvýšila ČNB.
„Zásah ČNB našim lidem opět bere vítr z plachet. Bereme ho jako zbrklý a neuvážený. Rozhodně nám nesníží ceny vstupních materiálů a energií a nutí nás ještě dále zvedat naše prodejní ceny,“ uvedl Jan Musil, předseda představenstva české společnosti Liko-s, která je na trhu přes dvacet let.
Vrásky na čelo tuzemským zaměstnavatelům navíc tento týden přidala i vláda, která rozhodla o zvýšení minimální mzdy o tisíc korun na 16 200 Kč. „Osmiprocentní růst minimální mzdy, který v pátek kabinet schválil, dále zatíží firemní sféru, neboť se od výše minimální mzdy odvozuje například i výše mezd zaručených,“ informoval redakci FAEI.cz hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.