Zvýšením minimální mzdy vzroste i ta zaručená. Zdraží zboží a lidé si ho paradoxně koupí méně

Názor
V souvislosti s aktuální diskuzí o zvýšení minimální mzdy lze od příštího roku očekávat i nárůst té zaručené. Ten by však znamenal nárůst cen zboží, kterého by si lidé mohli za více peněz koupit paradoxně méně. Problém by to představovalo i pro malé tuzemské obchodníky, jejichž nerentabilní prodejny rok od roku výrazně ubývají.
Argumenty o nárůstu životní úrovně jsou naprostý nesmysl, zvedá se totiž zejména výše peněz odvedených do státního rozpočtu. Normální člověk na tom bude hůř, než kdyby byla zaručená mzda nižší. Foto: Depositphotos.com

Současná diskuze o nárůstu minimální mzdy vychází zejména ze skutečnosti, že v Česku je její výše ve srovnání s ostatními zeměmi EU šestá nejnižší. Příliš se však nemluví o tom, že za tuto mzdu pracuje minimum lidí. Mnohem více jich pracuje za mzdu zaručenou, která v tuzemském případě patří v Evropě naopak k nejvyšším. Problémem je zejména skutečnost, že se výše zaručené mzdy odvíjí od té minimální. Pokud by se ta tedy od příštího roku zvedla o 1 350 korun, jak zamýšlí ministerstvo práce a sociálních věcí, zaručená by podle našich odhadů stoupla alespoň o 2 500 korun.

Skladníci či prodavačky jsou nyní ve 2. tarifní skupině a v současnosti mají zaručenou mzdu 14 740 korun, pokladní v samoobsluze pak ve 3. skupině se mzdou 16 280 korun. Účetní a personalisté v 5. skupině musí mít mzdu nejméně 19 850 korun. Z hlediska tohoto ukazatele se v Evropě nacházíme na 10. místě, když jsme před kompletní východní Evropou a částí té západní.

Pokud by spolu s minimální mzdou od příštího roku dále stoupala i ta zaručená, znamenalo by to velký problém pro malé tuzemské obchodníky. Ať už se jedná o prodejnu potravin, restauraci či benzinovou pumpu, na takové zvýšení zaručené mzdy zde není potřebný výkon. Ten se odvozuje nejen z celkové tržby, ale také z adekvátní obchodní přirážky.

PSALI JSME:
Koncem roku budou Češi brát průměrně 36 000 Kč, pak ale dojde ke zpomalení mzdového růstu

Méně zboží a služeb za více peněz

Z případného zvýšení zaručené mzdy by navíc profitoval zejména stát, nikoliv lidé. Zvedly by se totiž zejména sumy odvedené do státního rozpočtu, a aby na toto navýšení zaměstnavatel nějak vydělal, musel by nejen zdražit výrobek či službu o zvednutí mzdy, ale i o odvody státu. Zaměstnanec přitom dostane pouze mzdu, zatímco výrobky zdraží i o odvody.

Pro člověka to znamená, že si může logicky nakoupit pouze za ty peníze, které dostane ve mzdě, ve výsledku je to tak méně, než před jejím zvýšením. Argumenty o nárůstu životní úrovně jsou tedy naprostý nesmysl, zvedá se totiž zejména výše peněz odvedených do státního rozpočtu. Normální člověk na tom bude hůř, než kdyby byla zaručená mzda nižší.

Pozornost si zaslouží i samotné zvednutí cen výrobků či služeb. Například malý prodejce potravin musí zboží zdražit tak, aby měl na prodejně daný zisk. Doufá přitom, že nebude moc drahý. Pokud jsou však jeho ceny příliš vysoké, potýká se s úbytkem zákazníků a může zavřít. Právě tento problém je však vyloženě typický pro celou řadu malých obchodů na vesnicích, které jsou nuceny ukončit svůj provoz kvůli ztrátovosti.

PSALI JSME:
Z venkova mizí malé prodejny potravin. Vzniku nových často brání zdlouhavá byrokracie

S rychlým růstem mezd klesá motivace a výkon

Samostatnou kapitolou je pak i výkon pracovníků, který zpravidla neodpovídá zvyšování zaručené mzdy. Její hodnota se za poslední tři roky výrazně zvýšila, výkon zaměstnanců se však paradoxně snížil. Průběžným zvyšováním totiž klesla jejich motivace. Stát tak ve výsledku dosáhl nejen snížení výkonu pracovníků za větší mzdu, zároveň ale v souvislosti s tímto růstem i výrazně zdražilo zboží. Vznikla tak paradoxní spirála, kdy si obyčejný člověk za svoji vyšší mzdu koupí méně položek, než dříve. Efekt zvýšení zaručené mzdy je z našeho pohledu pro ekonomiku tohoto státu naprosto nulový, ne-li ztrátový.

Nabízí se proto několik řešení, která lze rozdělit na okamžitá a střednědobá. Do první skupiny lze zařadit zvednutí minimální mzdy, jak zamýšlí vláda, aniž by se však měnily hodnoty té zaručené, kde si Česko stojí nadprůměrně.

Druhou možností je navýšení minimální i zaručené mzdy, ovšem s výrazným snížením daňové zátěže – tedy aby peníze dostali lidé namísto státu. Poslední variantu představuje i střednědobé řešení v podobě zrušení zaručené mzdy. V důsledku by pak dále nedocházelo ke zkreslování a s ostatními státy EU by byla v budoucnu srovnávána opravdu pouze minimální mzda.

Autor je předseda Družstva CBA CZ
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Zvyšování minimální mzdy je dalším krokem mimo ekonomickou realitu

Sdílet:
  1. není,od té doby co se zvýšila minimální mzda zdražilo se veškeré zboží a služby minimálně o 30%,i důchodci přišli na to,že přidáním o 900,- Kč přišli o 30% zdražením.

  2. Stejně je to k ničemu Lide jsou naučeni že za penize ,ktere nemaji a musi si pujčit ,kupuji věci ,ktere nutně nepotřebuji jen aby naštvali lidi, ktere ani neznaji !!!!

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Zaměstnání

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru