Zvyšování minimální mzdy nic neřeší…

Názor
…ale ani moc nezkazí. Což je v naší situaci možná důležitější. Je to takový malý dárek pod stromeček především pro asi 110 či 120 tisíc lidí, kteří mzdu poblíž té minimální skutečně pobírají. Nicméně jinak je to od vlády spíše gesto.
Minimální mzda je od prvního ledna letošního roku 17 300 korun. Ale zaručené mzdy zůstaly na loňské úrovni. Zda se pohnou nahoru, tedy bude věc vyjednávání mezi odbory a zaměstnavateli. Ilustrační foto: Pixabay.com

Zvláště, když tentokrát není posun v nejnižší sortě mezd doprovázen obvyklou změnou i v celém systému mezd zaručených, což je jinak standard. Právě ten poslední výjimečný (ne)krok si zaslouží větší pozornost. Aby to bylo jasnější, je třeba si uvědomit, že normálně se při posunu mzdy minimální pohne také celá pyramida zaručených mezd, což je podle kvalifikace rozdělený systém profesí.

A v každé sortě zaměstnání pak má být zaručeno, že kdekoliv v zemi nepobírá zaměstnanec na takovém postu méně, než je pro něj určená zaručená hladina. Občas se to porušuje, mnohdy se to obchází, ale v podstatě to má zajistit, aby s minimální mzdou poskočil nahoru celý systém.

Tak na to tentokrát vláda rezignovala. Minimální mzda je od prvního ledna 17 300 korun (oproti loňským 16 200 Kč, růst je tedy 1 100 korun čili 6,8 procenta, pozn. aut.). Ale zaručené mzdy zůstaly na loňské úrovni. Zda se pohnou nahoru, tedy bude věc vyjednávání mezi odbory a zaměstnavateli.

PSALI JSME:
Ministr Jurečka chce zvednout minimální mzdu o více než 1 000 korun. Tím ale inflaci nezmírní

Ostatně ona ta diskuse o minimální mzdě také není tak, že se jednou ráno ministr práce a sociálních věcí probudí, koukne z okna, den se mu líbí, tak zavolá ministru financí a řekne: „Franto, co kdybychom zvýšili minimální mzdu o pětikilo?“ A ten odpoví: „Pepo, neblázni, sluníčko svítí, nebudeme troškaři, přihodíme litr.“

Tak takhle to není. Jednají odbory se zaměstnavatelskými a podnikatelskými svazy, dávají svoje návrhy. Odbory nadhodí sumu někde u oběžné dráhy, zaměstnavatelé to naopak drží pěkně při zemi. Logicky se nedohodnou, a tak do věci vstoupí vláda, která nějak rozhodne – obvykle plus mínus vprostředku návrhů, ale trochu blíže zaměstnavatelům.

Odboráři křičí, že pracovat za minimální mzdu znamená chudobu (což je tedy principiálně pravda), zaměstnavatelé zase lamentují, že kvůli vyšším nákladům jich mnoho zkrachuje a vzroste nezaměstnanost (to se zatím v podstatě ani jednou nevyplnilo, určitě ne jako trend).

PSALI JSME:
Zvýšení minimální mzdy o 1000 korun je chybou. Působí inflačně

Z principu tedy nutně platí, že nikdo není spokojený a všichni nadávají na vládu. Inu, nemá to ta vláda snadné. Ale kdyby měla, mohl by tu práci dělat každý. A teď tedy k otázce: Pomůže zvýšení minimální mzdy něčemu, nebo je to vlastně jedno? Zvýšení o necelých sedm procent, tedy výrazně méně, než je růst inflace, vlastně pouze kopíruje růst průměrné mzdy.

Ve vztahu k průměrné mzdě se mzdové minimum v roce 2022 dostalo na úroveň roku 2020 a setrvá nad 40 procenty. Jinými slovy: I když růst o 1 100 korun vypadá dramaticky, tak popravdě se vlastně naprosto nic nestalo. Kodifikace se dostalo vývoji, který už stejně proběhl nebo by proběhl v nejbližší době.

Tváří v tvář tomuto trochu prázdnému kroku si připomeňme hlasy z pravice politické i ekonomické, podle kterých bychom neměli mít minimální mzdu určenou vůbec, protože by měla být nahrazena trhem práce a vyjednáváním o podmínkách smlouvy. Systémově čisté, ale v rámci společností vyspělých zemí trochu nereálné.

PSALI JSME:
Komu se prodraží zvýšení minimální mzdy?

Navíc by bylo lepší soustředit se na důležitější věci. Už nějakou dobu minimální mzdu máme (1951) a popravdě ani v socialistické ekonomice a ani v tržním systému po roce 1989 skutečně nemohla a nemůže minimální mzda za systémové chyby české ekonomiky.

Nicméně stejně se dá říct, že v podstatě nikdy ničemu nepomáhala – v českém prostředí byla vždy nastavena tak krotce a nízko, že nevytvořila žádný skutečný tlak na růst mezd jako celku. A ani zvýšení od příštího roku nic takového nepřinese.

Takže zaznamenáníhodný je vlastně na celém vládním rozhodnutí jeden skutečně nový detail. Vysloveně člověka při pohledu na graf praští do očí. Vláda Petra Fialy je první středo-pravicovou vládou v našem století, která zvedla poměr minimální mzdy k průměru. Což je zvláště zajímavé vzhledem k tomu, jaké kritice je ze socialistických pozic podrobována.

Autor je členem znalecké kanceláře společnosti PKF Apogeo Esteem
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Minimální mzda rozděluje Evropskou unii

Zavřít reklamu ×
  1. Jsme chudý východ a tak to zůstane. Rakousko ani Německo nikdy nedoženem. Naopak se nám vzdalují….

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Měnili jste loni zaměstnání? Pozor na daně!

Že vás daňové přiznání nezajímá, protože máte příjmy pouze ze zaměstnání, resp. jsou osvobozené od daní? V tom případě se opravdu o daně nemusíte starat, ale jen za předpokladu, že jste v minulém roce neměnili …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB