Původní měnou před zavedením koruny byl v mocnářství zlatý, respektive zlatka (nebo též gulden či florin). Drobné byly krejcary. Jedna zlatka představovala 60 krejcarů. „Název této měny mírně mátl, protože samotná zlatka byla kryta stříbrem,“ uvedl před časem Mojmír Hampl, viceguvernér České národní banky (ČNB).
V roce 1892 provedl císař František Josef l. měnovou reformu, přičemž zlatky byly nahrazeny právě korunami. A právě od té doby se mezi lidem začalo desetikoruně říkat „pětka“. Staré zlatky se za nové koruny totiž vyměňovaly v poměru 1:2, za pět zlatek bylo deset korun. I po měnové reformě a změně názvu lidé ještě dlouho přepočítávali zboží na původní zlatky. Staré zlatky a krejcary navíc ještě nějaký čas zůstaly v oběhu.
Ostatně podobný efekt nastal v posledních letech v těch evropských zemích, které ze své národní měny přešly na euro, a kde se taky cena zboží uváděla po stanovenou dobu v obou měnách. Jako třeba na Slovensku, které si i po rozdělení federace také ještě nějaký čas drželo původní „rakousko-uherskou“ korunu, ale od ledna 2009 přešlo na euro. Slovensko se tak stalo šestnáctou zemí Evropské unie, kde se začalo platit „evropskými“ penězi. Z bývalého východního bloku bylo dokonce teprve druhým státem s novým platidlem – po Slovinsku.
„Česká republika je poslední zemí z teritoria někdejší monarchie, která vpravdě monarchistický název měny koruna používá až dodnes. A je též jedinou zemí z celého rozsáhlého území někdejšího mocnářství, která název své měny nikdy ani na chvíli neopustila či nezměnila. A to bez ohledu na všechny zvraty politických režimů ve 20. století a na republikánskou tradici někdejšího Československa,“ konstatoval Hampl.
Slovan, hřivna či sokol
Připomněl, že měnu s názvem koruna typicky používají právě země, které zůstaly monarchiemi: Švédsko, Dánsko či Norsko.
Nechybělo mnoho a koruna by nepřežila stejně jako rakousko-uherská monarchie.
Podle numismatika Jiřího Militkého měl vzniknout nový název, který by novou republiky oddělil od Habsburků.
„Název koruna vznikl jako provizorium, pokračovala tím totiž tradice monarchie. Plánovalo se, že až bude nový zákon, zavede se i nový název, ale k tomu již nikdy nedošlo,“ uvedl před časem v České televizi Militký. Ve hře přitom byly takové názvy jako lev, hřivna, řepa, říp, denár, rašín, groš, frank nebo sokol.
„U sokolu se plánovalo, že se bude dělit na deset drápků a sto brků. Velmi vážně se diskutovalo o zavedení franků – měli jsme totiž blízko k Francii. Také se přemýšlelo, že budou zavedeny zlaté a stříbrné mince, od toho se ale upustilo, protože to bylo ekonomicky nerentabilní,“ konstatoval Militký.
Koruna, nebo euro?
Bude se korunou v Česku platit dalších sto let? Nebo stejně jako Slovensko a mnozí další členové Evropské unie přejde země na euro? Přestože Svaz průmyslu a dopravy začal vloni stupňovat tlak na politiky, aby země přešla z národní měny na euro, současná politická reprezentace se k tomu vůbec nemá. „Jsem s korunou spokojen,“ řekl například letos v květnu premiér Andrej Babiš.
Ostatně ani podpora veřejnosti, aby se stejně jako na Slovensku, Německu či Rakousku platilo i v Česku eurem, není příliš velká, spíše naopak. Letos na jaře se k takové možnosti přiklánělo jen něco přes dvacet procent obyvatel. Ekonomové se většinou shodují v tom, že v nejbližších letech se ani nespustí proces přechodu z národní měny na evropskou.
