99 let československé měny: Proč se desetikoruně říká „pětka“?

Téma týdne
Česká republika je poslední zemí z někdejšího Rakouska-Uherska, kde se i sto let po rozpadu mocnářství stále platí korunami. Tato měna totiž vznikla ještě za panování Františka Josefa I. a nově vzniklé Československo používalo název dál. Ostatně označení „pětka“ pro desetikorunu pochází ještě z dob Rakouska-Uherska. Koruna československá oficiálně vznikla v roce 1919.
Bankovka v hodnotě 1000 zlatých. Reprofoto: Wikipedia

Původní měnou před zavedením koruny byl v mocnářství zlatý, respektive zlatka (nebo též gulden či florin). Drobné byly krejcary. Jedna zlatka představovala 60 krejcarů. „Název této měny mírně mátl, protože samotná zlatka byla kryta stříbrem,“ uvedl před časem Mojmír Hampl, viceguvernér České národní banky (ČNB).

V roce 1892 provedl císař František Josef l. měnovou reformu, přičemž zlatky byly nahrazeny právě korunami. A právě od té doby se mezi lidem začalo desetikoruně říkat „pětka“. Staré zlatky se za nové koruny totiž vyměňovaly v poměru 1:2, za pět zlatek bylo deset korun. I po měnové reformě a změně názvu lidé ještě dlouho přepočítávali zboží na původní zlatky. Staré zlatky a krejcary navíc ještě nějaký čas zůstaly v oběhu.

PSALI JSME:
Kolik máme v Česku Grošů, Krejcarů, Tolarů, Šestáků a Zlatek?

Ostatně podobný efekt nastal v posledních letech v těch evropských zemích, které ze své národní měny přešly na euro, a kde se taky cena zboží uváděla po stanovenou dobu v obou měnách. Jako třeba na Slovensku, které si i po rozdělení federace také ještě nějaký čas drželo původní „rakousko-uherskou“ korunu, ale od ledna 2009 přešlo na euro. Slovensko se tak stalo šestnáctou zemí Evropské unie, kde se začalo platit „evropskými“ penězi. Z bývalého východního bloku bylo dokonce teprve druhým státem s novým platidlem – po Slovinsku.

„Česká republika je poslední zemí z teritoria někdejší monarchie, která vpravdě monarchistický název měny koruna používá až dodnes. A je též jedinou zemí z celého rozsáhlého území někdejšího mocnářství, která název své měny nikdy ani na chvíli neopustila či nezměnila. A to bez ohledu na všechny zvraty politických režimů ve 20. století a na republikánskou tradici někdejšího Československa,“ konstatoval Hampl.

PSALI JSME:
Kolik je v Česku Halířů? A kolik lidí má příjmení Koruna?

Desetikoruna z dob Rakouska-Uherska. Reprofoto: Wikipedia

Slovan, hřivna či sokol

Připomněl, že měnu s názvem koruna typicky používají právě země, které zůstaly monarchiemi: Švédsko, Dánsko či Norsko.

Nechybělo mnoho a koruna by nepřežila stejně jako rakousko-uherská monarchie.

Podle numismatika Jiřího Militkého měl vzniknout nový název, který by novou republiky oddělil od Habsburků.

„Název koruna vznikl jako provizorium, pokračovala tím totiž tradice monarchie. Plánovalo se, že až bude nový zákon, zavede se i nový název, ale k tomu již nikdy nedošlo,“ uvedl před časem v České televizi Militký. Ve hře přitom byly takové názvy jako lev, hřivna, řepa, říp, denár, rašín, groš, frank nebo sokol.

„U sokolu se plánovalo, že se bude dělit na deset drápků a sto brků. Velmi vážně se diskutovalo o zavedení franků – měli jsme totiž blízko k Francii. Také se přemýšlelo, že budou zavedeny zlaté a stříbrné mince, od toho se ale upustilo, protože to bylo ekonomicky nerentabilní,“ konstatoval Militký.

PSALI JSME:
Češi euru důvěřují, ale zároveň jsou jeho největšími odpůrci

Koruna, nebo euro?

Bude se korunou v Česku platit dalších sto let? Nebo stejně jako Slovensko a mnozí další členové Evropské unie přejde země na euro? Přestože Svaz průmyslu a dopravy začal vloni stupňovat tlak na politiky, aby země přešla z národní měny na euro, současná politická reprezentace se k tomu vůbec nemá. „Jsem s korunou spokojen,“ řekl například letos v květnu premiér Andrej Babiš.

Ostatně ani podpora veřejnosti, aby se stejně jako na Slovensku, Německu či Rakousku platilo i v Česku eurem, není příliš velká, spíše naopak. Letos na jaře se k takové možnosti přiklánělo jen něco přes dvacet procent obyvatel. Ekonomové se většinou shodují v tom, že v nejbližších letech se ani nespustí proces přechodu z národní měny na evropskou.

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Finance

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Téměř polovina Čechů jezdí na dovolenou autem. Co podceňují?

Analýza
Téměř polovina Čechů (47 %) podle Českého statistického úřadu jezdí na dovolenou autem. Nejčastěji do bližších zemí: Na Slovensko, do Chorvatska nebo Itálie. Dlouhé cesty ovšem znamenají poměrně silnou zátěž, zejména pro řidiče. Od únavy či chvilkové nepozornosti může být už jen krůček k dopravní nehodě, zejména pokud popojíždíte v dopravní zácpě vyvolané nástupním dnem na dovolenou.

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru