Americké volby se blíží: Sociální nerovnost, klimatické změny, pandemie a reakce trhů

Analýza
Sociální nerovnost představuje důležitý pilíř prezidentské předvolební kampaně demokratického tábora Joe Bidena. Mnozí za jednu z hlavních příčin současné sociální nerovnosti v USA totiž vnímají kroky Trumpa týkající se daňové politiky. Současný americký prezident totiž výrazně snížil daně korporacím a velmi bohatým.
Ilustrační foto: Archív, Creative Commons

Příjmové a majetkové poměry se nyní v USA výrazně rozchází. Poslední statistiky poukazují na fakt, že deset procent nejbohatších lidí se podílí na více než padesáti procentech národního příjmu. U této skupiny navíc tvoří spotřeba méně než 65 % celkového příjmu. Naopak spodních deset procent z nízkopříjmových skupin obyvatelstva dává na spotřebu 99 %.

Tento fakt letos výrazně podněcuje rozevírání sociálních nůžek, kdy bohatší obyvatelé mohli díky přebytkům z příjmů daleko lépe participovat na růstu cen amerických akcií. Aktuálně za sociálními nerovnostmi ale stojí především probíhající koronavirová krize. Velká část obyvatelstva z nižších sociálních vrstev musí v zaměstnáních typu práce v restauracích a službách čelit větším nejistotám. Ty totiž byly zasaženy daleko citelněji.

Vliv na investice

Nikdy v historii nemělo téma postoje ke klimatickým změnám v rámci prezidentských voleb takovou váhu. Podle některých průzkumů se od něj bude odvíjet rozhodování asi čtvrtiny voličů. V případě návrhů demokratické strany přitom jde o smělý plán, který ambiciózně přebudovává podobu energetického odvětví ve prospěch elektřiny vyráběné v jaderných a vodních elektrárnách.

PSALI JSME:
Pro Demokraty v USA je jaderná energie prostředkem boje proti klimatické změně

Plán počítá s produkcí elektřiny bez fosilních paliv do konce roku 2035. V případě vítězství amerického kandidáta Joe Bidena se tak dá očekávat expanze v oblastech obnovitelné energie. Z toho tedy mohou profitovat investiční instrumenty splňující požadavky ESG (enviromentálně a sociálně odpovědné chování společností – pozn. red.) a instrumenty přímo zaměřené na výrobu obnovitelných zdrojů energie.

„Americké trhy ale sledují demokratického kandidáta s nejistotou. Zvlášť nepříjemné by pro ně mohlo být například zvyšování daní z příjmu právnických osob z 21 % na 28 %. Negativně zasaženy by pak mohly být sektory jako komunikační služby a informační technologie, které za uplynulé čtyři roky dokázaly v růstu těžit právě z daňové reformy schválené v roce 2017.

Poklesem by si mohly projít i ropný a plynárenský průmysl. Existují i velice odvážné predikce, podle kterých by pod daňovou zátěží mohly firmy z indexu S&P 500 na výnosech celkem přijít o devět procent. Investiční banka JP Morgan dokonce v případě jeho vítězství vyhlíží až pětiprocentní nárůst ceny zlata. Biden je také velice často spojován s očekáváním umírněnějšího postoje v zahraniční politice. Snižování napětí v mezinárodním obchodu by mohlo vést k posilování trhů a měn ostatních zemí na úkor dolaru.

PSALI JSME:
Co čeká zlato v případě Bidenova vítězství ve volbách?

Reakce trhu v době voleb

Na historických datech nelze obecně mluvit o extrémně přemrštěných reakcích akciových trhů na americké prezidentské volby. Pohledem na konkrétní dny předcházející a následující po volbách jsou pochopitelně trhy o něco více rozkmitané. Například v roce 2008 index S&P den před volbami vyrostl o čtyři procenta, následující den spadl o pět.

Nespekulativního investora ovšem zajímá delší časový úsek. Tři měsíce před a po volbách v průměru neprocházely trhy nijak významně zvýšenou volatilitou, ta se pohybovala kolem jednoho procenta. Nelze tedy hovořit o déle trvajícím efektu následujícím bezprostředně po volbách. Rozhodující bude až legislativní činnost v průběhu čtyř let.

Neméně zajímavý je i pohled na průměrnou roční výkonnost indexu S&P 500 z období vlád demokratů a republikánů. Zde až překvapivě lepší výkonnosti dosahoval trh za vlád demokratů v podobě 13,3 procenta oproti republikánským 7,7 procenta. Výsledek ale ovlivnily například hospodářské krize, u kterých nelze vždy jednoznačně prokázat spojení s danou vládou.

PSALI JSME:
Jak americké volby zamíchají strukturou akciových portfolií

Boj o voliče

Nejvíce energie v boji o voliče zaměřují kandidáti na státy „SWING“. Jde o označení států, kde je podpora republikánské a demokratické strany vyrovnaná, a výsledek tak těžko predikovatelný. Patří sem například Arizona, Nevada, Nové Mexiko, Florida, Pensylvánie a Severní Karolína. Místní preference výrazně ovlivní téma koronaviru.

To dokládá i realizovaný průzkum, podle něhož mají někteří voliči pocit, že vláda upustila od opatření příliš brzo. S uvolněním omezení nesouhlasilo 69 % obyvatel v Arizoně a 65 % na Floridě. Nakonec nelehkou výzvou může být obhájení tradiční republikánské bašty v Texasu.

Jde přitom o stěžejní stát, který je počtem volitelských hlasů druhý nejdůležitější. Hrát se zde bude i o hispánské voliče, kteří tvoří 39 procent zdejšího obyvatelstva. S brzkým uvolněním opatření zde nesouhlasila 62 procenta.

Autor je investiční analytik společnosti Fincentrum & Swiss Life Select
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Čtvrtý kvartál přinese americké volby, jaké nikdo z nás nezažil

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Investice

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

České jaderné elektrárny se zbavují závislosti na Rusku

Analýza
Do jaderné elektrárny Dukovany dodávala palivo bezmála 40 let ruská společnost TVEL. Letos ji nahradí americká společnost Westinghouse. Rusové končí také s dodávkami pro Temelín. Dalším krokem, kterým se elektrárenská společnost ČEZ odstřihává od spolupráce s Ruskem, je smlouva o obohacování uranu s francouzskou firmou Orano.