Příjmové a majetkové poměry se nyní v USA výrazně rozchází. Poslední statistiky poukazují na fakt, že deset procent nejbohatších lidí se podílí na více než padesáti procentech národního příjmu. U této skupiny navíc tvoří spotřeba méně než 65 % celkového příjmu. Naopak spodních deset procent z nízkopříjmových skupin obyvatelstva dává na spotřebu 99 %.
Tento fakt letos výrazně podněcuje rozevírání sociálních nůžek, kdy bohatší obyvatelé mohli díky přebytkům z příjmů daleko lépe participovat na růstu cen amerických akcií. Aktuálně za sociálními nerovnostmi ale stojí především probíhající koronavirová krize. Velká část obyvatelstva z nižších sociálních vrstev musí v zaměstnáních typu práce v restauracích a službách čelit větším nejistotám. Ty totiž byly zasaženy daleko citelněji.
Vliv na investice
Nikdy v historii nemělo téma postoje ke klimatickým změnám v rámci prezidentských voleb takovou váhu. Podle některých průzkumů se od něj bude odvíjet rozhodování asi čtvrtiny voličů. V případě návrhů demokratické strany přitom jde o smělý plán, který ambiciózně přebudovává podobu energetického odvětví ve prospěch elektřiny vyráběné v jaderných a vodních elektrárnách.
Plán počítá s produkcí elektřiny bez fosilních paliv do konce roku 2035. V případě vítězství amerického kandidáta Joe Bidena se tak dá očekávat expanze v oblastech obnovitelné energie. Z toho tedy mohou profitovat investiční instrumenty splňující požadavky ESG (enviromentálně a sociálně odpovědné chování společností – pozn. red.) a instrumenty přímo zaměřené na výrobu obnovitelných zdrojů energie.
„Americké trhy ale sledují demokratického kandidáta s nejistotou. Zvlášť nepříjemné by pro ně mohlo být například zvyšování daní z příjmu právnických osob z 21 % na 28 %. Negativně zasaženy by pak mohly být sektory jako komunikační služby a informační technologie, které za uplynulé čtyři roky dokázaly v růstu těžit právě z daňové reformy schválené v roce 2017.
Poklesem by si mohly projít i ropný a plynárenský průmysl. Existují i velice odvážné predikce, podle kterých by pod daňovou zátěží mohly firmy z indexu S&P 500 na výnosech celkem přijít o devět procent. Investiční banka JP Morgan dokonce v případě jeho vítězství vyhlíží až pětiprocentní nárůst ceny zlata. Biden je také velice často spojován s očekáváním umírněnějšího postoje v zahraniční politice. Snižování napětí v mezinárodním obchodu by mohlo vést k posilování trhů a měn ostatních zemí na úkor dolaru.
Reakce trhu v době voleb
Na historických datech nelze obecně mluvit o extrémně přemrštěných reakcích akciových trhů na americké prezidentské volby. Pohledem na konkrétní dny předcházející a následující po volbách jsou pochopitelně trhy o něco více rozkmitané. Například v roce 2008 index S&P den před volbami vyrostl o čtyři procenta, následující den spadl o pět.
Nespekulativního investora ovšem zajímá delší časový úsek. Tři měsíce před a po volbách v průměru neprocházely trhy nijak významně zvýšenou volatilitou, ta se pohybovala kolem jednoho procenta. Nelze tedy hovořit o déle trvajícím efektu následujícím bezprostředně po volbách. Rozhodující bude až legislativní činnost v průběhu čtyř let.
Neméně zajímavý je i pohled na průměrnou roční výkonnost indexu S&P 500 z období vlád demokratů a republikánů. Zde až překvapivě lepší výkonnosti dosahoval trh za vlád demokratů v podobě 13,3 procenta oproti republikánským 7,7 procenta. Výsledek ale ovlivnily například hospodářské krize, u kterých nelze vždy jednoznačně prokázat spojení s danou vládou.
Boj o voliče
Nejvíce energie v boji o voliče zaměřují kandidáti na státy „SWING“. Jde o označení států, kde je podpora republikánské a demokratické strany vyrovnaná, a výsledek tak těžko predikovatelný. Patří sem například Arizona, Nevada, Nové Mexiko, Florida, Pensylvánie a Severní Karolína. Místní preference výrazně ovlivní téma koronaviru.
To dokládá i realizovaný průzkum, podle něhož mají někteří voliči pocit, že vláda upustila od opatření příliš brzo. S uvolněním omezení nesouhlasilo 69 % obyvatel v Arizoně a 65 % na Floridě. Nakonec nelehkou výzvou může být obhájení tradiční republikánské bašty v Texasu.
Jde přitom o stěžejní stát, který je počtem volitelských hlasů druhý nejdůležitější. Hrát se zde bude i o hispánské voliče, kteří tvoří 39 procent zdejšího obyvatelstva. S brzkým uvolněním opatření zde nesouhlasila 62 procenta.
Autor je investiční analytik společnosti Fincentrum & Swiss Life Select
(Redakčně upraveno)
