Ten může ukázat na „předzásobení se“ uvolňováním měnových podmínek, tedy na dalších 50 bazických bodů do konce letošního roku a na 125-150 bazických bodů v roce příštím. Medián ale není pro americké centrální bankéře závazný. Vytvoří spíše prostor, aby Fed mohl s takovýmito kroky přijít, pokud to data budou vyžadovat.
Ta ale zatím naznačují solidní výkon americké ekonomiky. Pro agresivnější uvolňování měnových podmínek bude stěžejní vývoj na trhu práce. I ten ale v tuto chvíli hovoří spíše pro pozvolné kroky. Z tohoto úhlu pohledu je podle našeho názoru tržní zacenění více než 100 bazických bodů do konce roku přehnané, stejně tak i očekávání poklesu úrokových sazeb v horizontu jednoho roku pod tři procenta.
Červnový medián vývoje úrokových sazeb Fedu ukazoval do konce letošního roku snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů, a o dalších 100 bazických bodů do konce příštího roku. Zářijový medián podle našeho odhadu ukáže po zářijovém 25bodovém „cutu“ (snížení, pozn. red.) další kroky ve stejném rozsahu v listopadu a prosinci.
Klíčová sazba, resp. střed cílovaného intervalu by se tak posunul ze stávajících 5,375 procenta na 4,6 procenta na konci letošního roku. Náš odhad počítá pro konec tohoto roku s 4,875 procenta, když na listopadovém zasedání změnu neočekáváme. Pro rok 2025 medián předpokládal 100 bazických bodů.
I zde se podle nás rozsah uvolnění měnové politiky prohloubí na 125-150 bazických bodů. V roce 2026 zřejmě zůstane beze změny na 3,1 procenta. Nově bude výhled zahrnovat i rok 2027. Ten bude pravděpodobně reflektovat hladké přistávání tamní ekonomiky.
Jak už jsme zmínili výše, náš odhad počítá na středečním zasedání Fedu se snížením úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Kroky ve stejném rozsahu budou podle našeho názoru následovat každé čtvrtletí, a to až do doby, než klíčová sazba dosáhne své neutrální úrovně. Tu odhadujeme na 3,25-3,50 procenta. Medián Fedu bude pravděpodobně ukazovat na rychlejší snižování úroků.
To považujeme za jisté „předzásobení se“. Centrální banka USA není mediánem výhledu jednotlivých guvernérů federálních bank nikterak vázaná. Větší počet „cutů“, které bude medián ukazovat, jí umožní pružně reagovat na zveřejňovaná data, což bude i hlavní mantra současné rétoriky, tedy „data dependent“ (na datech záleží, pozn. red.).
Aktuální data potřebu razantního snižování úrokových sazeb ve Spojených státech nenaznačují. Tamní trh práce se sice začíná uvolňovat, ale růst ekonomiky zůstává solidní. Naznačuje to alespoň vývoj maloobchodních tržeb, které v kontrolní skupině, jež je důležitá pro výpočet hrubého domácího produktu (HDP), dokonce akcelerují.
Po růstu HDP v letošním druhém čtvrtletí o ti procenta mezikvartálně a anualizovaně tak předpokládáme růst americké ekonomiky o stále solidních 2-2,5 procenta mezikvartálně anualizovaně. Inflace zvolňuje svoji dynamiku, když v srpnu meziměsíčně její tempo dosáhlo 0,2 procenta, v jádrové složce pak 0,3 procenta meziměsíčně.
Podstatné je, že zvolňuje tempo růstu cen nájemného, které tvoří největší položku amerického spotřebního koše. Rozhodující pro rychlejší snižování úrokových sazeb tak bude vývoj na trhu práce, respektive růst míry nezaměstnanosti. Pokud by zrychloval, agresivnější uvolňování měnových podmínek by mohlo nastat. I tak ale tržní očekávání považujeme v tuto chvíli za přehnaná.
Trh ve svých cenách do konce roku zahrnuje snížení o více než 100 bazických bodů. Zároveň předpokládá pokles úrokových sazeb v horizontu jednoho roku až na 2,75 procenta. Zde vidíme příliš rychlé tempo i příliš nízkou neutrální úroveň. Tu bude Fed podle nás dále zvyšovat, tak jak to již činil během posledních měsíců (medián Fedu se postupně zvýšil z 2,5 % na 2,8 %, pozn. aut.).
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
