Například růst čínské ekonomiky se v posledním kvartálu roku 2020 vrátil na úroveň před vypuknutím pandemie. Ekonomika EU naproti tomu v loňském roce poklesla o 6,4 procenta, česká ekonomika vykázala podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) pokles o 5,6 procenta.
Čínská vláda v polovině ledna zveřejnila ekonomická data za celý loňský rok. Druhá největší světová ekonomika dle nominálního hrubého domácího produktu (HDP) vykazovala stabilní růst již před koronavirovou pandemií, první pokles svého HDP zaznamenala poprvé od roku 1978 až v prvním čtvrtletí roku 2020.
Již ve druhém a třetím kvartálu však již vykazovala opětovné oživení a meziroční přírůstek HDP, který v posledním loňském čtvrtletí dosáhl 6,5 procenta. Čínský HDP za celý loňský rok vzrostl o 2,3 procenta a výsledkem bylo i jeho historické překročení hranice sta bilionů juanů, tedy téměř patnácti bilionů dolarů.
Ekonomika Evropské unie loni podle údajů Eurostatu naproti tomu poklesla, a to celkem o 6,4 procenta, v zemích eurozóny potom dokonce o 6,8 procenta. S největšími meziroční poklesy HDP se v roce 2020 potýkalo Španělsko, Itálie a Francie.
Česká republika si však vedla lépe, než Evropská unie jako celek, její ekonomika podle ČSÚ poklesla o 5,6 procenta. Ve čtvrtém čtvrtletí si dokonce velmi mírně (o 0,3 %) polepšila. O něco horší výsledky vykázalo například sousední Slovensko, kde HDP poklesl o šest procent.
Asijské ekonomiky nebrzdí tvrdá omezení
Navzdory všem očekáváním nyní asijské ekonomiky rostou ještě rychlejším tempem. Stabilní dodavatelské prostředí Číny umožňuje profitovat také jejím okolním státům. Vedle čínské ekonomiky, která se rychle zotavila po tvrdých opatřeních, bude tento trend následovat také v Japonsku a Jižní Koreji.
V těchto zemích totiž ekonomiky fungují bez podobných omezení, která se v současné době vyskytují napříč Evropou. Čínské, japonské a jihokorejské firmy díky tomu získávají v globálním měřítku výraznou ekonomickou výhodu.
Ačkoliv japonský HDP v prvních dvou kvartálech loňského roku klesal, ve třetím čtvrtletí vzrostl o 5,3 procenta a ve čtvrtém o tři procenta. Téměř tak dosáhl úrovně jako před koronavirovou pandemií, japonská ekonomika však kvůli prvnímu pololetí vykázala ztrátu.
Pokles HDP v prvním pololetí zažila i Jižní Korea, kde ale ve třetím kvartálu došlo k růstu o 2,1 procenta a ve čtvrtém o 1,1 procenta. Opět se tak tedy téměř dostala k hodnotám jako před koronavirem.
Závěry loňského roku také naznačují expanzi importu a exportu na čínském trhu. Celková agregovaná hodnota dovozu a vývozu zde totiž meziročně vzrostla o 1,6 procenta. V asijských zemích naopak ztrácí na síle sektor turistického ruchu. Tyto ekonomiky kromě krátkodobých výpadků poznamená hlavně propad způsobený omezením turismu. Stejně, jako související posuny investic v čase, a to zejména těch mezinárodních.
Nastartovaná Čína
Výsledky ze závěru loňského roku naznačují růst čínské ekonomiky i do budoucna. Rostl totiž například Index nákupních manažerů (PMI), který se v prosinci dostal na hodnotu 53. V tomto si ale lépe vedla Evropská unie, kde index PMI dosáhl 55,2 bodu.
Maloobchodní tržby se v Číně ve čtvrtém kvartálu meziročně zvýšily o 4,6 procenta, v rámci on-line obchodování dokonce o 10,9 procenta. I přes tyto nárůsty se však celkový maloobchodní prodej spotřebního zboží pro rok 2020 snížil o čtyři procenta.
V Číně nicméně došlo například k větší stabilizaci míry nezaměstnanosti. Zaměstnání v Číně loni našlo téměř dvanáct milionů lidí, zatímco cílem tamních úřadů bylo dosáhnout alespoň devíti milionů nově zaměstnaných. Zatímco v čínských městských oblastech v prosinci loňského roku dosahovala míra nezaměstnanosti 5,6 procenta, v Evropské unii to bylo 7,5 procenta.
Autor je partner poradenské společnosti Moore Czech Republic
(Redakčně upraveno)
