Vyhlídky českého průmyslu tak stále i s ohledem na vývoj v zahraničí zůstávají nejisté a spíše pesimistické. Průmyslová produkce se v listopadu dále snižovala a zaznamenala tak již třetí meziměsíční pokles v řadě.
Poklesla o 1,5 procenta a meziročně byla nižší o 2,7 procenta. To byl výrazně horší výsledek oproti tržnímu konsensu, který předpovídal pokles o 0,5 procenta meziročně, a to včetně našeho odhadu ve výši -0,3 procenta.
Meziměsíční snížení produkce zaznamenala většina odvětví. Slabý listopadový výkon potvrzuje pokračující trápení domácího průmyslu, míra kontrakce byla ovšem překvapivě silná. Celkově průmyslová výroba v loňském závěrečném čtvrtletí směřuje k citelnému snížení oproti tomu třetímu, kdy mezičtvrtletně stagnovala.
Na celkovém výsledku se podepsal výrazný pokles zpracovatelské výroby o 1,8 procenta meziměsíčně. Z velké části se na tom podílel samotný automobilový průmysl a podle komentáře ČSÚ i ostatní jemu přidružená odvětví. Výroba aut (včetně dílů) meziměsíčně klesla o 7,8 procenta. Nižší výrobu předznamenávaly rovněž údaje ze Sdružení automobilového průmyslu.
Na slabém listopadovém výsledku se dále významně podílel meziměsíční pokles výroby ostatních dopravních prostředků o více než pětinu a snížení produkce plastu a plastových výrobků o 4,2 procenta oproti říjnu. Pokračoval také negativní trend ve strojírenství (-0,9 % m/m).
Pokles ve zpracovatelských odvětvích byl v listopadu více plošný oproti předchozím dvěma měsícům, když nižší výrobu zaznamenalo téměř 68 procent odvětví z pohledu zastoupení v indexu průmyslové výroby.
Toto přitom nedokázaly kompenzovat citelné nárůsty ve vybraných odvětvích, která kompenzovala ostrý říjnový pokles. To byl rovněž jeden z důvodů, proč byl náš odhad oproti skutečnosti daleko optimističtější.
K zachránění listopadového výsledku nepomohlo ani navýšení produkce energetického sektoru o 2,7 procenta meziměsíčně, což ale zase částečně korigoval pokles těžby a dobývání o více než šest procent.
Hodnota nových zakázek meziměsíčně klesla o 1,5 procenta, na čemž se výrazně podílel automobilový průmysl, kde se nominální objem zakázek meziměsíčně snížil o 4,2 procenta po růstu o 2,5 procenta v říjnu. Nadále však platí, že z pohledu úrovně vývoj produkce i zakázek v automobilovém převyšuje vývoj v ostatních zpracovatelských odvětvích.
Současný vývoj v domácím průmyslu nevybízí k přílišnému optimismu ohledně růstových vyhlídek české ekonomiky. Výhled je navíc spjatý se značnými nejistotami, což také odráží nízké úrovně předstihových indikátorů sentimentu v průmyslu.
K tomu nepomáhá ani slabý výkon německého průmyslu, byť ten v listopadu svým výkonem pozitivně překvapil, či obavy plynoucí z hrozby zavedení nebo zvýšení cel na evropské produkty ze strany USA.
Přestože výrobní statistiky vypadají velmi slabě, tak údaje ze zahraničního obchodu v říjnu i listopadu ukazují na relativně vysoké přebytky obchodní bilance, které jsou ze značné části taženy automobilovým průmyslem. Tento časový nesoulad může reflektovat export dříve nedokončené výroby a zároveň nižší dovoz součástek, které se mohly na skladech hromadit.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
