Nedostatek kvalitních učitelů v mnoha evropských zemích vyvolává otázky, jak mladé lidi k volbě učitelského povolání motivovat a co stojí za nízkým zájmem o učitelskou profesi. Zmapování učitelských aspirací bylo cílem studie think-tanku IDEA, který také využil výsledky mezinárodního šetření PISA, programu OECD pro hodnocení studentů.
Průzkum ukázal, že největší podíl 15letých žáků, kteří reálně zvažují stát se učitelem, vykazuje Irsko (11,2 %), Lucembursko (10,6 %) a Španělsko (7,1 %). Naopak nejnižší jednoprocentní podíl mají Lotyšsko, Portugalsko a Island. Česká republika se s podílem 2,7 procenta nachází pod evropským průměrem, který je 4,5 procenta.
Feminizace učitelské profese
Ve všech zkoumaných evropských zemích jsou učitelské aspirace vyšší u dívek než u chlapců. Ani Česká republika není v tomto směru výjimkou. O učitelskou profesi má zájem pouze 1,1 procenta chlapců oproti 4,4 procenta děvčat.
„Zajímavé je, že nejnižší podíly patnáctiletých chlapců aspirujících na učitelství pozorujeme v postkomunistických zemích, jako Lotyšsko, Maďarsko, Slovensko, Estonsko a Česko. Tyto země mají zároveň nejnižší zastoupení mužů v učitelské profesi, což může být způsobeno feminizací školství v devadesátých letech,“ konstatovala autorka studie Miroslava Federičová.
Výzkum rovněž prověřoval, jaký vliv má na učitelské aspirace žáků vysokoškolské vzdělání jejich rodičů. Ukázalo se, že zhruba třetina českých dětí má alespoň jednoho vysokoškolsky vzdělaného rodiče.
Pouze v Česku, Itálii a na Slovensku je ale tento podíl nižší než u žáků zajímajících se o jiné povolání vyžadující také vysokoškolské vzdělání. Oproti jiným zemím se tedy tuzemští učitelé rekrutují z rodin s nižším vzděláním.
Dominantní Morava a Slezsko
Podíl žáků, kteří chtějí být v dospělosti učiteli, se neliší pouze stát od státu, ale také uvnitř zemí. V České republice je tak podle studie, která vznikla s podporou Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu, je vyšší podíl dětí s kantorskými ambicemi na Moravě a ve Slezsku.
Nejnižší zájem je naopak ve středních a západních Čechách. To ostatně odpovídá nedávným zjištěním České školní inspekce, podle něhož se s nedostatkem učitelů potýkají školy zejména v českých krajích, zatímco na Moravě tento problém pociťují výrazně méně.
Zjištění studie IDEA potvrdilo také to, že učitelské aspirace českých žáků souvisí i se zkušenostmi z vlastní školní docházky a vztah s učiteli.
„Ke zvýšení zájmu o učitelská povolání by tedy zřejmě mohl sloužit pozitivnější přístup současných učitelů, stejně jako jejich lepší platové ohodnocení, modernizace počátečního a dalšího pedagogického studia či systematičtější podpora začínajících učitelů,“ konstatuje se v analýze.
Plat překročí 52 tisíc
Jedním z důvodů, proč se mladí lidé do učitelské profese moc nehrnou, je stále přetrvávající povědomí o tom, že tato profese není dostatečně finančně ohodnocená. Podle aktuálních informací ministerstva školství dostávali loni učitelé včetně vedoucích pracovníků v průměru 49 867 korun hrubého.
Meziročně jim stoupl o 3,45 procenta, brali tak přibližně 115 procent loňské průměrné mzdy v Česku. Nepedagogičtí pracovníci v regionálním školství měli hrubý měsíční výdělek v průměru 29 070 korun, o 9,65 procent vyšší než o rok dříve. Jde o průměrné platy pracovníků ve školách, které zřizují obce či kraje.
V letošním roce mají učitelé podle loni schválené novely dostávat 130 procent průměrné hrubé mzdy v Česku. Částka se vypočítává z průměrné mzdy roku 2022, která podle Českého statistického úřadu činila 40 317 korun. Podle propočtů ministerstva školství by tak letošní průměrný plat měl být 52 412 korun.
Ve srovnání s loňskem jde o průměrný nárůst o 2,5 tisíce. Pro učitele mateřských škol se počítá s průměrným měsíčním platem 45 369 korun, pro učitele základních škol 54 488 korun a pro učitele středních škol 55 392 korun.
