V souvislosti s protikoronavirovými opatřeními začaly tuzemské firmy zpracovávat manuály, jak postupovat v případě, že se nákaza vyskytne mezi jejich zaměstnanci. Podle výsledků interní ankety Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů to však dělají zejména středně velké a velké podniky, které si různá řešení otestovaly už při první vlně. I tyto firmy ale mají zatím značné mezery.
„Krizové scénáře spočívají zejména v práci z domova, postupech pro měření tělesné teploty, častějším úklidem a dezinfekcí, ale také spoluprací s lékaři nebo hygienickou službou,“ řekl prezident konfederace Jan Wiesner.
Významnou roli podle něho hraje rovněž prevence a včasné řešení vzniklé situace. „Firmy totiž v anketě často uváděly, že největší komplikace by jim přinesl výpadek celých týmů najednou, nechtějí tedy nic podceňovat,“ dodal Wiesner.
Větší jsou odpovědnější
Podle poradenské společnosti Moore Czech Republic většinou platí, že čím větší je firma, tím větší je rovněž pravděpodobnost, že disponuje krizovými manuály nebo přijala preventivní opatření. Mezi ně patří například střídání týmů v kancelářích nebo omezení kontaktu během střídání směn ve výrobě. Ale také třeba úpravy společných prostor, jako jsou šatny nebo jídelny, pro udržení většího odstupu mezi pracovníky.
„Samozřejmostí je zvýšená frekvence úklidu a větší přísun dezinfekčních přípravků na pracoviště,“ uvedl Petr Kymlička, partner Moore Czech Republic. „Sofistikovanější manuály a krizové scénáře jsou doménou především velkých firem, nemusí to však platit bez výjimky.“
Podle interního zjištění Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů totiž plán, co dělat při příchodu druhé vlny koronavirové pandemie, nemá stále přibližně 25 procent větších firem. U malých je to ovšem výrazně horší. „Vhodně nastavené interní procesy a postupy nemá podle našich odhadů až osmdesát procent z nich,“ konstatoval Kymlička.
Byznys na prvním místě
Hlavním důvodem absence krizových plánů v malých firmách je podle Moore Czech Republic jejich důraz vrátit se co nejdříve do stavu před pandemií. Často také nemají dostatek peněz nebo dostatek odborníků na přípravu krizové strategie.
„Malé podniky řeší případné komplikace spíše operativně. Kvůli ztrátám, které mnohé z nich utrpěly během první vlny pandemie, nemají příliš prostoru věnovat se přípravě na situaci, která přinejlepším ani nastat nemusí,“ poznamenal Petr Kymlička.
Podle něj je ale důležitá i role státu, konkrétně zjednodušení a urychlení finanční podpory v nutných případech. „Firmy mohou zaměstnance postavit takzvaně na překážky s šedesáti procenty mzdy. Díky rychlé kompenzaci ze strany státu nebudou zaměstnavatelé muset sáhnout až k propouštění,“ dodal Kymlička.
Práce z domova
Jiný průzkum ukázal, že mnohé firmy, u nichž je to možné, plánují i na podzim s výrazným využíváním práce z domova, takzvaným home office. Podle zjištění společnosti Gartner ze začátku června až 82 procent šéfů má v plánu ponechat částečnou práci z domova i po návratu k běžnému provozu.
Podle časopisu Bussines World se průzkum uskutečnil mezi 127 podnikovými lídry z HR (oddělení lidských zdrojů), financí a dalších oblastí.
Téměř polovina dotázaných přitom uvedla, že má v plánu v budoucnu umožnit zaměstnancům v trvalou práci na dálku. Velká část organizací zase hodlá zavádět flexibilnější pracovní režim. To všechno právě jako prevenci proti dalšímu šíření koronaviru.
