Black Friday je tady: Neskočte obchodníkům na špek

Kouzelné slovíčko, které na statisíce Čechů působí jako magnet. Asi právě proto jde v USA o nejrušnější nakupovací den roku, ale v České republice nákupní šílenství trvá celý měsíc. Zatímco někteří čekají na marketingovou akci jako na smilování, tvrdí další, že si obchodníci ceny před akcí uměle navyšují, aby pak mohli zákazníkům prezentovat oslnivé slevy.
Období předvánočního slevového šílenství je tady. Obchodníci se předhánějí ve výši slev, v jejich prezentaci mají ale ruce svázané zákonem. Ilustrační foto: Depositphotos.com
Období předvánočního slevového šílenství je tady. Obchodníci se předhánějí ve výši slev, v jejich prezentaci mají ale ruce svázané zákonem. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Letos připadá den slevového šílenství oficiálně na 28. listopadu. Obchodníci se tímto dnem ale nijak neomezují a slevy pod vlajkou „Black Friday“ nabízejí minimálně po celý listopad. Omezeni jsou ale naopak pravidly, jakým způsobem mohou promované zboží prezentovat.

Pravidla pro správné uvádění slev definuje § 12a zák. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Ustanovení se týká kamenných prodejen i internetových obchodů. Vztahuje se na informování všemi možnými kanály – na cenovce u výrobku, v letáku nebo třeba ve výloze.

Informací o slevě z ceny výrobku se rozumí každá informace, která vyvolává dojem snížení ceny. Není tedy rozhodující, zda prodejce použije formulaci „-40 %“, „sleva 20 %“, „10 % dolů na vše“, nebo jestli zvolí obecná tvrzení typu „krach cen“, „akce“ nebo „Black Friday“.

Ustanovení se neuplatňuje v případě, že jste získali slevu na výrobek na základě kupónu, jako dárek k narozeninám nebo za věrnostní body.

Nejnižší cenu za posledních 30 dní není nutné uvádět ani v případě, že je zvýhodněná nabídka vázána na zakoupení určitého množství výrobků, tedy typicky „2+1 zdarma“, „sleva 30 % na druhý produkt“. Prohlášení jako „nejnižší cena“ či „dlouhodobě výhodná cena“ omezení také nepodléhají.

Nařízení se vztahují na všechny produkty, které jsou nabízeny ve slevě. Výjimka z této povinnosti je povolena u zboží podléhajícího rychlé zkáze či s krátkou dobou spotřeby, tedy především netrvanlivých potravin nebo řezaných květin.

Jaké údaje o slevě musí spotřebitel u výrobku nalézt? Informace o slevě musí obsahovat informaci o nejnižší ceně výroku, za kterou jej prodávající nabízel v době 30 dnů před aktuálním poskytnutím slevy. Právě z této ceny musí být také vypočítána deklarovaná výše slevy.

Ze stejné částky se vypočítává sleva i v případě, že se výše slevy postupně a kontinuálně navyšuje. Pokud tedy prodejce prodával výrobek za běžnou cenu 1 000 korun, při snížení na 800 korun uvede slevu 20 procent. Jestliže se následně rozhodne pro další snížení na 500 korun, k výrobku uvede slevu 50 procent, neboť ji počítá z platné ceny před prvním poskytnutím slevy.

Prodávající naopak není povinen uvádět jakékoli další cenové údaje kromě nejnižší prodejní ceny za posledních 30 dní, například cenu, za niž byl výrobek prodáván bezprostředně před poskytnutím slevy.

Někdy by naopak taková iniciativa prodejce mohla být ze strany kontrolních orgánů považována za matení spotřebitele, pokud by z ní bylo možno usuzovat, že jde o nejnižší cenovou nabídku, za kterou bylo možné výrobek v uplynulých třiceti dnech pořídit.

Každý výrobek musí být označen cenou platnou v okamžiku nabídky. Spotřebitel má právo být vždy, i v případě krátkodobých plošných slev, informován o konečné ceně prodávaných výrobků. I když tedy obchodník vyhlásí plošnou slevu na vše, musí si u každé položky zkontrolovat, zda nebylo zboží v uplynulých dnech zlevněno a není tedy nutné novou cenu vypočítávat z této částky.

Díky novele, platné od roku 2023, tak již není v praxi možné, aby prodejci krátkodobě před Black Friday zdražili konkrétní produkty, aby u nich pak mohli vábit spotřebitele na lákavě vypadající slevy.

Nemělo by docházet ani k tomu, aby prodejce promoval slevovou akci, ačkoli se cena stala již stálou, za niž zboží běžně prodává. Slevové akce by měly být výjimečným, nikoli setrvalým stavem. Trvalé ceny by velmi snadno mohly být považovány za nekalou obchodní praktiku.

Pozor si dejte na podobnost cenovek slev a cenovek s informacemi typu „naše cena“, „trvale nízká cena“ nebo „cenová bomba“. Obě mohou často vypadat obdobně, ale v druhém případě o žádnou slevu vůbec jít nemusí a žádné ze zmiňovaných pravidel se na ně nevztahují. Proto na spoustě e-shopů mívají obě kategorie podobnou grafiku a je možné je na první pohled zaměnit.

Spotřebitelé by se však nikdy neměli orientovat jen podle výše slevy, ani kdyby dosahovala závratných výšin. Vždy je žádoucí prověřit si, například pomocí různých srovnávačů, cenu i na jiných webech či v jiných obchodech. Navíc platí – nejnižší cena nerovná se automaticky nejlepší nabídka. I zdánlivě srovnatelné produkty se při bližším prozkoumání mohou lišit v zásadních parametrech.

Pozornost věnujte také tomu, zda se slevová akce vztahuje i na vámi vybraný produkt, či zda není uplatnění slevy podmíněno dalšími kroky (například nákup více kusů apod., pozn. aut.).

Ideální je, pokud produkt, zvláště vyšší hodnoty, sledujete již delší dobu a máte o vývoji jeho cen představu. Nelze totiž vyloučit, že někteří obchodníci k umělému navýšení ceny přistoupí již v průběhu října, aby následně domnělou slevu mohli poskytnout.

Ilustrační foto: Depositphotos.com

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek