Celková inflace opět zpomalila, ta jádrová však oproti očekávání méně

Česká inflace v červenci klesla z 9,7 procenta meziměsíčně na 8,8 procenta. To bylo plně v souladu s naší prognózou a tržním konsensem. Česká národní banka čekala inflaci ve výši 8,9 procenta meziměsíčně. V meziročním vyjádření nadále působila vyšší srovnávací základna loňského roku.
Tuzemská inflace v červenci klesla z 9,7 procenta meziměsíčně na 8,8 procenta. Česká národní banka čekala inflaci ve výši 8,9 procenta meziměsíčně. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Hlavním zdrojem meziročního růstu spotřebitelských cen zůstávají vyšší náklady na bydlení včetně energií (příspěvek +3,7 procentního bodu) a potraviny (+1,7 p.b.). S výjimkou pohonných hmot však k meziročnímu růstu spotřebitelských cen přispěly téměř všechny složky.

Meziměsíčně byly spotřebitelské ceny v průměru vyšší o 0,5 procenta po červnovém růstu o 0,3 procenta. K tomu přispěl zejména sezonní nárůst cen dovolených (o 22,8 % m/m) a dražší pohonné hmoty (o 1,8 % m/m). Zároveň výrazně zrychlil růst skutečně placeného nájemného, a to z červnových 0,2 procenta meziměsíčně na 1,5 procenta v červenci.

Naopak vývoj váhově významnějšího imputovaného nájemného, odrážející náklady vlastnického bydlení, zůstal v červenci utlumený (zpomalení meziměsíčního růstu z 0,5 % na 0,3 %). Tato kombinace je odrazem významného poklesu dostupnosti vlastnického bydlení v Česku.

Elektřina nadále meziměsíčně mírně zdražovala (o 0,5 %; stejně jako v červnu). Kvůli končícím fixacím z předchozích let někteří zákazníci zřejmě až nyní pociťují zvýšené ceny energií. Naopak v případě zákazníků platících ceny na úrovni vládních stropů zatím nedochází k zohlednění nižších cen na velkoobchodních trzích. K tomu pravděpodobně dojde buď letos na podzim, či na začátku příštího roku. Ceny energií jako celek však v červenci meziměsíčně klesly v průměru o 0,4 procenta.

Jádrová inflace byla oproti naší prognóze pravděpodobně vyšší. Podle našeho předběžného odhadu se snížila ze 7,5 procenta v červnu na 7,1 procenta v červenci. To by v anualizovaném sezonně očištěném vyjádření implikovalo zrychlení meziměsíční jádrové inflace ze zhruba dvou procent nad pět procent.

Důvodem by mohlo být částečné oživení poptávky, které však ke konci druhého čtvrtletí bylo podle objemu tržeb v maloobchodu a službách zatím poměrně slabé. Na vině ale může být i vyšší datová nejistota spojená se sezonním očištěním vlivu dražších dovolených. Mírně vyšší ve srovnání s naší prognózou byl v červenci i růst cen pohonných hmot. Naopak mírně nižší dynamiku vykázaly regulované ceny a ceny potravin. Potraviny byly meziměsíčně levnější o 0,8 procenta.

Za celý letošní rok očekáváme inflaci v průměru na 11 procent a příští rok její výrazné zpomalení na 1,3 procenta. Do září letošního roku by měla meziroční inflace nadále pozvolna klesat do blízkosti sedmi procent, v říjnu by ale vlivem nižší srovnávací základny dané zavedením úsporného tarifu v loňském roce měla dočasně zrychlit k devíti procentům.

Na konci letošního roku by pak měla opět klesnout k osmi procentům. Začátkem příštího roku předpovídáme strmý pokles meziroční inflace pod dvě procenta, a to v souvislosti s námi očekávaným zlevněním energií pro konečné spotřebitele. Samotné načasování dlouho očekávaného výraznějšího zlevnění energií a jeho zachycení v cenových statistikách Českého statistického úřadu je však spojeno s velkou mírou nejistoty.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena