Po dosažení nejvyšší míry inflace ve Spojených státech ve výši 9,1 procenta v druhé polovině roku 2022 byl následný pokles celkové i jádrové inflace poměrně razantní. Lednová aktuální americká data pak ukázala spíše na opětovné zrychlení růstu cenové hladiny v největší světové ekonomice.
CPI index se v lednu po sezónním očištění zvýšil o 0,3 procenta, což představuje mírné zrychlení oproti prosincovému růstu o 0,2 procenta. Při pohledu na meziroční údaje se index všech položek za 12 měsíců končících v lednu zvýšil o 3,1 procenta, což představuje mírné zpomalení oproti 3,4 procenta nárůstu v prosinci.
Za růstem cen je zdražení mezinárodní námořní dopravy, perzistentní inflační tlaky v oblasti základních potravin nebo vysoké náklady na bydlení. Výrobní inflace v USA zveřejněná předminulý pátek rovněž neposkytla příliš prostoru pro optimismus.
Americký Index cen výrobců se minulý měsíc zvýšil o 0,3 procenta, což vedlo k meziročnímu nárůstu o 0,9 procenta. Šlo o nejvyšší růst výrobních cen od srpna 2023. Americká centrální banka (Fed) se tedy musí znovu zabývat otázkou, kdy efektivně začít uvolňovat měnovou politiku, aniž by došlo k podstatnému zrychlení inflace v ekonomice.
V odborné veřejnosti se však objevují argumenty ve prospěch (minimálně dočasného, pozn. aut.) nárůstu rovnovážné úrokové sazby po energetické krizi a pandemii covid 19. V poslední analýze od Evropské centrální banky se diskutuje reálná nutnost vykompenzovat příliš nízké reálné sazby v předešlé dekádě, které vedly k „nadměrnému využití“ výrobních faktorů.
Obchodníci nyní posunuli sázky na první snížení úrokových sazeb ze strany americké měnové autority z března na červen. Trhy také vidí v letošním roce méně než 100 bazických bodů celkového uvolnění, což je výrazný pokles oproti zhruba 150 bazickým bodům snížení ze začátku roku. Proti tomu jdou opravdu vysoké deficity státních rozpočtů, které dosahují často neuvěřitelných úrovní.
V americké ekonomice letos bude deficit veřejných rozpočtů dosahovat až sedm procent hrubého domácího produktu (HDP), vlna zbrojení zvyšuje rovněž schodky rozpočtu v Evropě (trvalé nedodržování logiky tzv. maastrichtských kritérií).
To může restriktivnější měnovou politiku plně vykompenzovat. Zlato tedy nadále zůstává vysoce atraktivním uchovatelem hodnoty a volební rok v USA ho může dostat poměrně snadno na nová cenová maxima. Současný pokles cen na trzích je tedy spíš krátkou přestávkou před dalším výrazným růstem hodnoty tohoto kovu.
Autor je hlavní ekonom společnosti Argos Capital
(Redakčně upraveno)
