Centrální banky v Evropě i USA zvýší sazby shodně o padesát bazických bodů

Analýza
Tento týden patří centrální bankám. Americká centrální banka (Fed) zasedne k jednacímu stolu ve středu, Evropská centrální banka (ECB) ji bude následovat ve čtvrtek. Obě podle našeho odhadu zvýší úrokové sazby shodně o 50 bazických bodů.
Tento týden patří centrální bankám. Americká centrální banka zasedne k jednacímu stolu ve středu, Evropská centrální banka ji bude následovat ve čtvrtek. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Zatímco u Fedu bude pozornost směřovat na to, kam až může klíčová sazba vystoupat, přičemž nápovědu může poskytnout nový medián výhledu úrokových sazeb Fedu, u ECB to bude diskuze kolem snižování bilanční sumy.

Pozornost si zaslouží i nová prognóza Evropské centrální banky, která pravděpodobně přinese výraznou revizi inflace směrem nahoru, dynamika hrubého domácího produktu (HDP) může být naopak upravena směrem dolů.

Inflace ve Spojených státech již dosáhla svého vrcholu (9,1 % v červnu, pozn. aut.) a od té doby zpomaluje. To by mělo vést i k mírnějšímu utahování měnových podmínek americkou centrální bankou. Ta podle našeho i tržního očekávání dodá 50bodové zvýšení domácích úrokových sazeb.

PSALI JSME:
Proč je aktualizovaná inflace v USA nejdůležitějším číslem na světě do konce roku

Klíčová sazba tak stoupne na 4,25-4,50 procenta. Další zpřísnění měnových podmínek očekáváme v únoru, březnu a květnu, a to shodně o 25 bazických bodů. Tím by se základní sazba měla dostat na 5,0-5,25 procenta.

Rizika se ale koncentrují směrem k ještě vyšší úrovni. To, kde vrchol současného cyklu vidí samotný Fed, by měla ukázat jeho nová prognóza. Ta ještě v září počítala s maximální úrovní 4,50-4,75 procenta. Nyní se pravděpodobně posune na 5,00-5,25 procenta, vyloučit nelze ani 5,25-5,50 procenta.

Objevují se i diskuze, zda Fed nezvažuje zvýšení inflačního cíle. Tento názor ale nesdílíme. Nenaznačují to ani inflační očekávání, která se v horizontu pěti let drží kolem 2,5 procenta. Za období 2010-2015 to bylo dokonce 2,75-3,25 procenta, což trh zkorigoval až v roce 2014, když došlo k prudkému propadu cen ropy a inflace klesla výrazně pod dvě procenta.

PSALI JSME:
Fed zvýší úrokové sazby o dalších 75 bazických bodů

I v eurozóně už inflace dosáhla své nejvyšší úrovně a v následujících měsících by měla zpomalovat (v říjnu 10,6 % meziročně). Jádrová inflace však podle našeho odhadu v prvních měsících příštího roku ještě poroste a bude se pohybovat nad pěti procenty.

Zářijový odhad ECB, že úroveň jádrové inflace dosáhne v příštím roce v průměru 3,4 procenta, se tedy jeví jako nereálný a čeká ho revize směrem nahoru. Na druhou stranu je ale pravděpodobné, že vyhlídky pro růst HDP reviduje ECB směrem dolů. Důvodem budou očekávané dopady její měnové restriktivní politiky.

Zajímavé bude, zda se do její prognózy dostane i technická recese tak, jak někteří zástupci ECB již varovali. My zatím recesi neočekáváme, ačkoli ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku naše prognóza počítá s mezikvartální stagnací hospodářského růstu.

PSALI JSME:
ECB zvýší sazby o dalších 75 bazických bodů

Důvodem proč si myslíme, že ekonomika eurozóny zatím do recese neupadne, je velmi dobrá kondice korporací, historicky nízká nezaměstnanost a rostoucí mzdy.

Celkově bude vyznění prosincového zasedání ECB zřejmě jestřábí. Centrální banka zvýší podle našeho odhadu všechny tři klíčové úrokové sazby o 50 bazických bodů, ačkoli i 75 bodové zpřísnění měnové politiky nelze zcela vyloučit.

Aby ale měnová politika byla opravdu restriktivní, bude muset ECB začít výrazněji redukovat bilanční sumu. Centrální banka zatím doufá, že banky v příštím roce splatí zhruba 2 biliony EUR v rámci TLTRO úvěrů. S přebytečnou likviditou ve výši 4,5 bilionů EUR však budou podle našeho názoru třeba ještě další razantnější kroky.

PSALI JSME:
Inflace v USA stále není pod kontrolou

Předpokládáme, že ECB začne s kvantitativním omezováním v druhém čtvrtletí příštího roku, a to prostřednictvím korporátních dluhopisů. Nejpozději ve třetím čtvrtletí přidá státní dluhopisy z programu PSPP (odhadujeme v objemu 25 mld. EUR měsíčně), přičemž v roce 2024 přidá snižování reinvestic dluhopisů z pandemického programu (PEPP) v objemu 40 miliard eur měsíčně.

Celkově však předpokládáme, že ECB bude s kvantitativním omezováním postupovat velmi opatrně, což může být zaplaceno vyšší inflací po delší období či vyššími úrokovými sazbami. U těch čekáme další zvýšení o 50 bazických bodů v únoru, o 25 bazických bodů v březnu a květnu.

Tím by se depozitní sazba dostala na úroveň tří procent. Rizika se ale koncentrují ve směru ještě vyšších úrokových sazeb. I tak by očekáváné kroky ECB měly být podporou pro společnou evropskou měnu. Její kurz by se na konci příštího roku měl podle naší prognózy dostat na 1,12 USD/EUR.

Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Inflace v eurozóně pravděpodobně za vrcholem

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Daň ze štěstí se může týkat každého

Poradna
Máváte tím kouzelným papírkem a blaženě se usmíváte – konečně jsem vyhrál, štěstí mi snad spadlo z nebe. Je to radost pochopitelná, ale trochu předčasná, protože než výhra v loterii, kurzové sázce či jiné hazardní hře z nebe dopadne až do výhercova klína, ztratí se 15 procent objemu.