Ceny vepřového letí vzhůru, jak poznat kvalitní maso a uzeniny?

Poradna
Africký mor prasat decimuje trh s touto komoditou a ceny vepřového masa stále rostou. V Česku byly v závěru roky na nejvyšší úrovni za posledních 11 let. Jsou ale dražší výrobky také kvalitní? Dokážete poznat skutečně hodnotné, jakostní uzeniny?
Orientovat se v kvalitních vepřových výrobcích není až taková věda. Foto: Pixabay.com

Minimálně ještě po celý letošní rok budou ceny vepřového masa na vysoké úrovni, možná to ale bude trvat déle. Může za to africký mor prasat. Této komodity je proto na trzích málo, a proto zdražuje. Například v Číně, kterou choroba zasáhla nejvíce – a současně patří k největším vývozcům i konzumentům této komodity, se cena za kilogram zvedla o více než 70 procent.

Zdražení se nevyhýbá ani České republice, která 30 až 50 procent vepřových produktů dováží. Podle prezidenta Agrární komory Zdeňka Jandejska letos narostou ceny asi o 10 až 20 procent. Například vepřová kýta podražila od začátku loňského roku do podzimu v průměru o deset korun, vepřová pečeně dokonce o 13 korun. A ceny nejspíš ještě porostou.

„Na pultech se ceny masa i masných výrobků zvedly o nějakých dvacet procent. Velká část průmyslových výrobců masných výrobků bude nadále vyjednávat se svými odběrateli o zvýšení cen,“ citoval nedávno Český rozhlas výkonného ředitele Českého svazu zpracovatelů masa Jana Katinu: „Pokud bude asijská poptávka dále posilovat, tak lze očekávat další navýšení vepřového masa na trhu Evropské unie.“

PSALI JSME:
Česku chybí pět tisíc řezníků. Poptávka po nich ještě poroste, říká šéf svazu zpracovatelů masa

Jak poznat kvalitní uzeniny

Když už jsme nuceni kupovat drahé maso a uzeniny, měli bychom se mnohem více zaměřit na jejich kvalitu. Jaké jsou základní zásady při výběru kvalitních produktů? Každopádně neplatí, že v kvalitních uzeninách musí být vždy téměř stoprocentní zastoupení masa. Aby některé klobásy či salámy měly svou typickou chuť, patří do nich i jiné suroviny. Samozřejmě ale suroviny přírodního původu a v té nejvyšší jakosti.

Pro rozpoznání kvalitních uzenin zejména platí:

  • Obsahují více než 80 procent masa – a to i klobásy nebo párky.
  • Neobsahují více než 2,5 procenta soli. Sůl sice je kvalitním a přírodním konzervantem, nesmí se to s ní však přehánět.
  • Neobsahují aditiva. Ne všechny přídavné látky (neboli „éčka“) jsou ovšem škodlivé. Okamžité informace o jejich závadnosti vám poskytne například aplikace iEcka, která je volně ke stažení.
  • Jsou vyrobeny podle tradičních receptur. Jedině tak máte jistotu, že dostanete opravdu to, co vám chutná. Od vstupu Česka do Evropské unie totiž přestaly platit oborové a podnikové normy, a tak je výhradně na rozhodnutí výrobce, jaké receptury bude využívat.
  • Neobsahují dusitany. Ty společně se solí konzervují výrobek, stojí za jeho pěknou a někdy až nepřirozenou barvou. Ačkoli je podle potravinářských odborníků jejich nízké procento v produktu dokonce zdraví prospěšné, neboť působí proti množení nežádoucích mikroorganismů, kvalitní uzeniny se bez nich obejdou.

PSALI JSME:
Klobásy a cigarety: Smrtelná kombinace hlavně pro ženy

Jak poznat kvalitní šunku

Na rozdíl od uzenin by kvalitní šunka měla obsahovat více než 90 procent masa a také by měla mít odpovídající barvu a konzistenci. Podle Vyhlášky o požadavcích na maso a masné výrobky se šunky rozdělují do tří jakostních tříd:

  • Nejvyšší jakost: musí být vždy celá vyrobena z celého svalu, musí obsahovat minimálně 16 procent svalové bílkoviny, nesmí obsahovat žádné přídavné látky, jako je například vláknina, barviva, škrob, rostlinné či jiné živočišné bílkoviny.
  • Výběrová: musí být také celosvalová, musí obsahovat alespoň 13 procent svalových bílkovin a opět nesmí obsahovat žádné přídavné látky.
  • Standardní: musí obsahovat alespoň 10 procent svalové bílkoviny, omezení pro přídavné látky však u šunky standardní jakosti není.

Vedle toho se šunky dělí i podle typu zpracování například na šunku od kosti, dušenou nebo konzervovanou. Na trhu se také objevují šunkové náhražky, které obvykle nesou označení cihla nebo nářez, ty ale nesplňují zákonem stanovené normy na výrobu šunky, a tak je lepší se jim obloukem vyhnout. Stejně jako u ostatních uzenin, i při výběru šunky platí, že není radno šetřit a je dobré číst etikety se složením.

PSALI JSME:
Za odlišnou kvalitu potravin v ČR může cenová politika velkých řetězců

Jak poznat kvalitní prosciutto

Ačkoli u nás fermentovaná masa, jako je prosciutto, nemají svou tradici, jsou velmi oblíbená. „Kvalitní prosciutto crudo poznáte především podle délky zrání. Ta se obvykle pohybuje okolo jednoho roku, jsou ale i šunky, které zrají 24 měsíců,“ vysvětluje Dana Švandová ze společnosti Brazzale, která provozuje síť prodejen La Formaggeria Gran Moravia a dováží uzeniny především z Itálie.

I u pršutů nebo sušených šunek, jež jsou k dostání v běžných potravinových řetězcích, je nutné dát pozor na složení. Vedle aditiv, která po celé Evropské unii nesou stejná označení, jednoznačně platí, že čím méně přídavných látek produkt obsahuje, tím je kvalitnější.

Při výběru tradičních italských potravin – pršuty nevyjímaje – je dobré se řídit těmito značkami:

  • DOP, neboli Denominazione di Origine Protetta, v překladu označení chráněného původu, je pro spotřebitele zárukou nejvyšší možné kvality a garancí splnění nejpřísnějších norem s tím, že všechny fáze výroby se musejí odehrávat v daném regionu. Produkty se známkou DOP jsou například: Prosciutto Crudo di Parma, Parmigiano Reggiano, Grana Padano, Pecorino Romano.
  • IGP, neboli Indicazione Geografica Protetta, v překladu chráněné zeměpisné označení. I toto označení je zárukou vysoké kvality produktu, oproti DOP ale stačí, aby se jen některé výrobní procesy odehrávaly v daném regionu. Tuto známku nosí například: Speck z Alto Adige, buvolí mozzarella z Kampánie nebo rajčátka Pachino.
  • STG, neboli Specialità Tradizionale Garantita, v překladu chráněné tradiční speciality, garantují dodržení zavedených výrobních postupů, místo původu už však nezaručují. Patří mezi ně například sýr mozzarella nebo neapolská pizza.

PSALI JSME:
Češi v druhé kategorii. Proč jsou potraviny v Německu kvalitnější?

Zavřít reklamu ×
  1. To nevím, kdo ten článek psal, ale napsat, že se uzenina obejde bez dusitanu, je hloupost. Žádný oficiální výrobce, Vám nemůže udělat uzeninu bez řeznické soli. Důvod je prostý – ochrana před otravou botulotoxinem. Často se řezníci stydí, tak říkají, že dusitanovou sůl nepoužívají, ve skutečnosti ji používat musejí. Maso poražené na jatkách může být kontaminováno bakteriemi z trávícího traktu. Ročně je 8 otrav a to u lidí, co si to dělají doma. Prostě náhražky a chemie k úpravě separátů a kůží a barviva jsou nejhorší. Dusitanovou sůl používali řezníci od jaktěživa a ještě si ji samy míchali.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Spotřebitel

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.