Česku chybí pět tisíc řezníků. Poptávka po nich ještě poroste, říká šéf svazu zpracovatelů masa

Rozhovor
Mladí se obecně do vyučení nehrnou, u řezníků jakbysmet. Naše zpracovatelské kapacity nejedou, jak by mohly. Hodně masa se k nám dováží, ale nikoliv nejvíce z Polska, jak by se mohlo jevit po skandálech s nemocnými kravami. O zákulisí masového byznysu více čtěte v rozhovoru, který portálu FAEI.cz poskytl Jan Katina, šéf Českého svazu zpracovatelů masa.
Česku chybí řezníci. A poptávka po nich ještě poroste, říká šéf Českého svazu zpracovatelů masa Jan Katina: Foto: Český svaz zpracovatelů masa

Kolik masa z Polska se v ČR zpracovává?
Státní zemědělský intervenční fond pravidelně zveřejňuje statistiky na toto téma. Aktuálně máme podrobné zprávy za listopad loňského roku. Za prvních jedenáct měsíců loňského roku bylo do České republiky dovezeno zhruba 251 000 tun vepřového masa. Mezi největší dovozce vepřového masa v listopadu patřilo Německo (8 000 tun) a Španělsko (zhruba 6 400 tun). Hovězího masa bylo za prvních jedenáct měsíců roku 2018 do ČR dovezeno zhruba 35 000 tun, drůbežího přibližně 107 000 tun.
Ze statistiky zcela jasně vyplývá, že Polsko patří k významným dovozcům zejména drůbežího masa. V případě vepřového a hovězího masa nejde o tak významné objemy. Je ale nutné si uvědomit, že část dovezeného masa jde do restaurací a jim podobných provozů, ostatní do výroby a do výsekového prodeje.

PSALI JSME:
„Zbankrotuje“ polské hovězí?

Jaký je poměr prodaného masa v řetězcích a prodejích v řeznictvích?
Zde se nabízí otázka, jaká kritéria musí splňovat polo řetězec. Tento termín je pro mě složitě uchopitelný. Třeba řeznictví Procházka je u nás zhruba 150, ZEMAN Maso – Uzeniny v ČR provozuje zhruba 115 specializovaných prodejen, Novák maso – uzeniny zhruba 70. Nebo valašský závod MP Krásno, který je aktivní jen na Moravě, má zhruba 40 svých řeznictví. Dalo by se pokračovat dalšími provozovateli.

Ovšem velká část masa a uzenin je stále prodávána přes maloobchodní sítě, menší potom přes nezávislá soukromá řeznictví. Určitým trendem je, že spotřebitelé ve větších městech projevují zvýšený zájem o speciální prodejny. Zákazníci v menších městech a na vesnicích nakupují především v sítích nebo mají výhodu samozásob.

Je u nás dostatek zpracovatelských kapacit vzhledem k počtu chovaných zvířat, nebo se musí vozit do zahraničí, aby se tam maso zpracovalo a následně přivezlo zpět?
Dostupné zpracovatelské kapacity v České republice bohužel nejedou na plný výkon. Na maso je ale třeba nahlížet jako na neznačkovou komoditu. Český farmář přirozeně hledá pro zvířata, která chová, nejlepší možnou cenu, za kterou je může prodat. To je vidět na příkladu skotu, který se od nás vyváží ve větších počtech v živém do zahraničí.
Proto se čas od času mohou zákazníci podivovat nad tím, proč si kupují například hovězí maso, které pochází ze zvířat z českého chovu, ale je k nám dovezeno třeba z Rakouska nebo Německa, kde proběhla porážka.

Jaké maso jíme nejvíce?
Vepřové. Zhruba 40 kg na hlavu a rok v hodnotě na kosti. Naše vepřové je jedno z nejkvalitnějších na světě, ale takovou poptávku nejsou domácí výrobci schopni uspokojit, proto bohužel 60 % vepřového dovážíme do prodejních pultů i do výroby uzenin. Na druhém místě stojí drůbeží, na třetím hovězí.
V osmdesátých letech minulého století u nás byla spotřeba hovězího masa okolo 30 kg na jednoho obyvatele a rok, ale aféra kolem nemoci šílených krav na přelomu tisíciletí způsobila skokový propad jeho obliby. Spotřeba klesla na deset kilogramů a nyní se pohybuje někde kolem osmi.
Pokles ve spotřebě hovězího masa byl nahrazen spotřebou masa drůbežího. Chtěl bych české spotřebitele vyzvat, aby si všímali původu masa a preferovali maso české, které sice může být o něco dražší, ale je ve špičkové kvalitě.

PSALI JSME:
Produkce masa v České republice vzrostla. Stále však nejsme soběstační

Je tuzemská legislativa, pokud jde o porážení zvířat a zpracovávání masa, nastavena přísněji než v zahraničí?
Jedna odlišnost tu skutečně je, ačkoliv se situace liší stát od státu. Obecná legislativa Evropské unie umožnuje, aby porážení prováděli lidé, kteří projdou jen jednorázovým kurzem. Samotné usmrcení zvířete se skládá ze dvou činností, omráčení a vykrvení. Naše legislativa v tomto případě jde nad rámec běžné evropské legislativy. Zmíněné dvě činnosti porážky u nás mohou provádět pouze pracovníci, kteří jsou kompletně odborně způsobilí a mají praxi.
Díky tomu máme absolutní záruku toho, že ochrana zvířat během porážky je v České republice na velmi vysoké úrovni a nedochází k týrání nebo jinému poškozování zvířat. Na druhou stranu tím ale naše legislativa postupně přináší komplikace provozovatelům jatek, protože takto odborně zdatných vyučených pracovníků u nás dlouhodobě ubývá. Mimo jiné i proto je na trhu práce po vyučených řeznících velká poptávka.

Kolik schází vyučených řezníků?
Aktuálně pracovní trh v České republice postrádá na pět tisíc odborně vyučených řezníků. Když vezmeme v úvahu skutečnost, že v učení jich je nyní celkem jen něco kolem stovky, poptávka po specializované profesionální síle je u nás velká a do budoucna ještě poroste.
Dotazovali jsme se několika velkých firem z oboru a od všech zaznívá prakticky totéž: Ihned jsme schopni přijmout i 50 nových řezníků. Na trhu ale nefigurují jenom velké firmy, máme tu několik set malých a středních, které odborně vyučené řezníky také potřebují.

PSALI JSME:
Pracanti došli. Každá třetí firma nemá lidi

Kolik si dnes řezník vydělá?
Oficiální hrubá mzda se nyní pohybuje někde kolem 21 000 Kč, ale tento údaj může být zavádějící, respektive nevypovídá zcela přesně o tom, jaký má v oboru vyučený řezník skutečně plat.
V této statistice totiž nefigurují odborně zdatní agenturní pracovníci, kteří průměr výrazně převyšují, a dále je potřeba si uvědomit, že do této hrubé mzdy jsou naopak započítáváni také všichni pomocní pracovníci, kteří jsou v oboru samozřejmě také třeba, ale na úklid, rozvoz nebo na manipulaci se surovinami nepotřebují odborné vzdělání.
Všechny tyto pomocné pozice samozřejmě průměr snižují. Z našeho vlastního šetření plyne, že v případě standardně fungující firmy si dobrý, odborně vzdělaný řezník vydělává až 40 tisíc Kč hrubého měsíčně.

Nenahradí řezníky roboti?
S jistým stupněm robotizace se můžeme setkat u velkých výrobců např. v Německu nebo v Dánsku. Páteř oboru u nás i v zahraničí ale tvoří střední podniky. I u nich najdeme robotizaci, respektive mechanizaci, ale naše práce stále spočívá především v odborných činnostech, které musí vykonávat kvalifikovaní lidé.
Koneckonců ani mechanizace, chcete-li robotizace, se u nás neobejde bez odborně kvalifikovaných pracovníků. S přehledem mohu říci, že za 15 let bude stejná poptávka po řeznicích jako nyní, ne-li ještě větší. Do hry vstupuje populační výkyv, protože starší řezníci odejdou do důchodu a mladí nebudou.

PSALI JSME:
Masivní dovoz potravin likviduje české zemědělce

Sdílet:
  1. Řezníky nepotřebujeme!Dovezeme lahodné maso z Polska a jen ho dáme na pult a zákazníci se poperou o masičko.ČAU! PS.Já maso téměř nejím už 10 roků a stále žiju.Navíc jsem ušetřil díky tomu hodně peněz.Maso je totiž nejdražší jídlo.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Spotřebitel

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru