„Je patrné, že české domácnosti už po různých covidových omezeních chtěly žít naplno, k čemuž jim letos přálo i počasí. Lidé utráceli hlavně za zážitky spojené s cestováním, z čehož těžila odvětví navázaná na turistiku, tedy ubytovací služby a gastronomie,“ řekl Martin Dolejš, ředitel rozvoje prodeje společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko.

Její studie sledovala prodeje v obchodech i on-line a zahrnuje všechny formy plateb včetně hotovosti. Český maloobchod přitom podle dat společnosti Mastercard zaznamenal ve třech letních měsících meziroční růst o dvě procenta, přičemž nejvíce Češi utráceli za zážitky spojené s cestováním.

Formule 1 se vyplatila

Tržby v restauracích rostly dvouciferným tempem – o 11 procent, a dařilo se rovněž hotelům a penzionům, kde Češi utráceli o osm procent více než vloni. Rostly i tržby v segmentu potravin, a to meziročně o tři procenta. Mezi regiony s největšími tržbami za ubytování vedly střední Čechy, Praha, jižní Morava, Moravskoslezský kraj a Zlín.

PSALI JSME:
Nejvíce si letos připlatí lidé za obědy v Českých Budějovicích

Příklon k zážitkové ekonomice je vidět i na datech napříč Evropou. Dvouciferná meziroční tempa růstu letních tržeb v restauracích vykázaly i jiné země, jako například Německo (o 14 %) nebo Francie (o 13 %). A Itálie nebo Španělsko s nárůstem o devět procent nijak výrazně nezaostávaly.

Na jiných evropských trzích se zase ukázalo, jak silný efekt na prodeje může mít pořádání divácky atraktivní události. Například v Maďarsku během červencové Velké ceny Formule 1 vyskočily útraty za ubytování o 27 procent a v restauracích dokonce o 31 procent v porovnání s loňským závodem seriálu mistrovství světa.

O pětistovku více

Podle průzkumu Institutu turismu agentury CzechTourism, kterého se zúčastnila tisícovka dotázaných, plánuje 51 procent tuzemských domácností, že stráví podzimní dovolenou v Česku. Podle něj by si lidé chtěli na podzim v průměru vzít osm volných dnů a nejčastěji navštívit Jihočeský a Jihomoravský kraj.

Předpokládaná průměrná útrata Čechů v daném období za osobu je 6 371 korun, tedy o 458 korun vyšší než loni. Na dovolené chtějí cestovatelé nejvíc platit kartou, v Česku tyto platby preferuje 57 procent dotázaných, v zahraničí 46 procent.

PSALI JSME:
Zahraniční turisté utratí v Česku za zážitky dvakrát víc než před pandemií

„V digitální době může být pro mnohé zahraniční i domácí turisty v Česku překvapením, pokud někde nemohou zaplatit kartou. Ne všichni totiž s sebou nosí hotovost, může se tedy bohužel stát, že nemožnost zaplatit kartou od návštěvy krásného místa odradí, pokud tedy není poblíž bankomat,“ řekl ředitel CzechTourism Jan Herget.

Hotovostní platba zdržuje

Dodal, že je samozřejmě pouze na prodejcích, zda karty přijímají a jak dalece danou věc vnímají jako zákaznicky vstřícnou. Stejně tak je podle něho na karetních společnostech, jak jsou vstřícní vůči prodejcům.

„Realitou přitom je, že platby v hotovosti mohou být například na velkých akcích, které jsou klíčové i pro cestovní ruch, mimo jiné časovým problémem. Přijmout a vrátit hotovost totiž zpravidla trvá déle než zaplatit kartou. A to nemluvíme o šedé ekonomice, a tedy menších příjmech z turismu do státního rozpočtu,“ uvedl Herget.

PSALI JSME:
Praha už není levná. Hotelové pokoje se blíží evropské úrovni

Ubytování – vedle toho, že za něj během volných dnů Češi nejčastěji platí kartou – tvoří zpravidla také největší část rozpočtu Čechů za dovolenou. Letos na podzim podle průzkumu tvoří 44 procent z celkové průměrné útraty na osobu.

Cizinci utrácejí více

Obecně přitom platí, že Češi cestující po Česku utrácejí v průměru za osobu a den méně než hosté ze zahraničí. Například průměrný turista z Velké Británie utratil v letošním druhém čtvrtletí více než tři tisíce korun denně, Němec téměř tři tisíce a Polák zhruba dva tisíce korun.

„V uplynulé letní sezóně jsme zaznamenali 25procentní meziroční nárůst počtu bezhotovostních transakcí zahraničních turistů na našem území. Naopak počet výběrů z bankomatů klesl o deset procent,“ řekl Country Manager Visa Petr Polák. Největší nárůst přitom zaznamenala gastronomie, kde cizinci utratili oproti loňskému roku o 42 procent více.

„Na druhém místě je doprava následovaná nákupy jídla a pití v kamenných obchodech. Z našich dat také vidíme, že u nás nejvíce utráceli Američané, Dánové a Norové,“ konstatoval Petr Polák.

PSALI JSME:
Cizinci se opijí a statistiky to připíšou Čechům