Meziročně nárůst činil 4,5 procenta, když se čekal nárůst 3,9 procenta. Meziměsíčně zase šlo o 0,7procentní vzestup, když mnozí analytici mínili, že nebude ani poloviční.
I když mezi červnem a červencem došlo ke zhoršení spotřebitelské nálady obyvatelstva ČR, a to z dlouhodobě mírně nadprůměrné na dlouhodobě podprůměrnou úroveň, tento nepříznivý vývoj sentimentu reálná data ke spotřebě domácností příliš nepotvrdila.
Češi se totiž více a více osmělují k nákupům a spotřebě. Stále mají kde brát, neboť výrazný pokles reálných hrubých mezd uplynulých dvou let či tří let, prakticky nejvýraznější v zemích OECD, kompenzuje rozpouštění covidových úspor, zejména ze strany finančně lépe situovaných domácností.
A také jej kompenzuje takzvané zrušení superhrubé mzdy, které od roku 2021 tlumilo zmíněný negativní dopad propadu reálných mezd, neboť v čistém vyjádření zaměstnancům v ČR zůstává v kapse více.
Dosud si ale tyto peníze příliš neužili, neboť nejprve, v roce 2021, jim v tom bránily ještě covidové restrikce a uzavírky a v letech 2022 a 2023 zase dopady války na Ukrajině, zejména mimořádně vysoká inflace, drahé energie a související obavy z dalšího inflačního vývoje.
Teprve letošek tak – poprvé od roku 2019 – skýtá podmínky pro rozmáchlejší nákupy. Češi však ještě museli překonat obavy z dopadů konsolidačního balíčku, zavedeného od letošního ledna.
Meziročně Češi v červenci utráceli reálně více zejména za nepotravinářské zboží, ale také za potraviny a i pohonné hmoty. Relativně výrazný nárůst tržeb v oblasti nepotravinářského zboží, o takřka šest procent, svědčí o tom, že jsou ochotni utrácet za věci zbytnější povahy, jako je například kosmetika.
Lepší než očekávaný červencový růst maloobchodních tržeb je o to pozitivnějším výsledkem, neboť vývoj reálných mezd v letošním druhým čtvrtletí neoslnil. Přesto se budou ve zbytku letošního roku podmínky ke spotřebě zlepšovat, byť spíše mírně, a to kvůli postupnému růstu reálných mezd při nadále poměrně nízké inflaci a nízké míře nezaměstnanosti.
A také kvůli pozvolna klesajícím úrokovým sazbám, kterýžto vývoj zlevní hypotéky a vytvoří tlak na pokles úrokových sazeb spotřebitelských úvěrů. Za celý letošek by tak spotřeba domácností měla přidat reálně 2,1 procenta.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
