„Trumfli“ nás pouze Lucemburčané, kteří za neřesti utratili 9,3 procenta své celkové spotřeby, a také Maďaři s 8,3 procenta. Všechny ostatní národy EU utrácí za neřesti méně než Češi. Nejméně neřestní jsou ve skladbě své spotřeby dle dostupných údajů Eurostatu Švédové, kteří za uvedené neřesti loni utratili 3,5 % svých celkových výdajů.
Poměrně vysoký podíl výdajů Čechů a „neřesti“ ostře kontrastuje s tím, že naopak skoro nejmenší část svých výdajů dávají mezi všemi národy EU na ty spojené s péčí o zdraví. Loni Češi dali na tyto účely pouze 2,4 % svých výdajů. Méně v celé EU vydali za své zdraví už jen Britové, a to dvě procenta.
Údaje je třeba brát s jistou rezervou, neboť se v nich zrcadlí třeba i odlišná cenová, a tedy i daňová hladina konkrétních položek spotřeby v jednotlivých zemích EU či stupeň celkové ekonomické rozvinutosti. Obecně za neřesti utrácí více takzvané nové země EU, které ovšem i za běžné potraviny a nápoje utrácí větší podíl svých celkových výdajů než staré země EU.
Například Slováci ale utrácí ze neřesti výrazně méně než Češi, pouze 5,4 procenta svých celkových spotřebitelských výdajů. V tom se zřejmě odráží i relativně vyšší podíl věřících ve slovenské populaci. Výdaje za zdravotní péči jsou zase ovlivněny systémem financování veřejné zdravotní péče, které se v jednotlivých zemích EU liší. V Česku zdravotnictví vykazuje z mezinárodního hlediska velice dobrý poměr cena/výkon, takže pacient může v ČR získat uspokojivou péči za nižší cenu než mnohde jinde ve srovnatelném zahraničí.
V pořadí podle výdajů za jednotlivé neřesti vévodí Evropské unii v oblasti útrat za prostituci Lucemburčané, kteří za ni dají 1,1 % svých spotřebitelských výdajů. Pro srovnání, Češi pouze 0,2 %. Nejvyšší výdaje za drogy pak vykazují Italové (1,5 procenta) a Španělé (jedno procento). Češi dají za drogy 0,4 % svých celkových spotřebitelských výdajů. Za tabák ovšem Češi utrácí 4,2 procenta svých celkových spotřebitelských výdajů. V tom je v EU předčí pouze Lucemburčané s 5,6 %.
Za alkohol utrácí nejvíce Estonci (pět procent), následují Lotyši (4,5), Litevci (3,7) a Poláci (3,3). Češi jsou s podílem výdajů za alkohol společně s Poláky „až“ čtvrtí s 3,3procentním podílem. Zde ovšem roli hraje pověstně levné české pivo, jehož láce je ještě zřetelnější ve vztahu k momentálně poměrně citelně rostoucí kupní síle Čechů.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)
