V podnikatelské sféře došlo ke zlepšení ve všech odvětvích s výjimkou průmyslu. V něm důvěra klesla na 90,9 b., což téměř korigovalo veškeré postupné zlepšování od letošního července. Nálada průmyslníků tak zůstává hluboko pod dlouhodobým průměrem.
Česká průmyslová výroba za říjen ale nemusí nutně vykázat výrazné zhoršení. Některé předstihové indikátory pro říjen totiž vyznívají relativně příznivě, respektive neukazují na citelný pokles výroby. Patří mezi ně subindexy hodnotící výrobu z PMI (index nákupních manažerů, pozn. red.) a konjunkturálního průzkumu či data výroby aut z AutoSAP.
Tuzemský hrubý domácí produkt (HDP) ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostl mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Oproti prvnímu odhadu Českého statistického úřadu (+0,3 % q/q) jde o lehkou vzestupnou revizi.
Optikou výdajové strany měly největší kladný příspěvek k růst ekonomické aktivity zásoby. Zvýšení jejich stavu ale bývá vzhledem k vysoké dovozní náročnosti alespoň zčásti kompenzováno záporným příspěvkem čistého vývozu, což byl i tento případ. Pozitivně ve třetím čtvrtletí překvapila spotřeba domácností, která vzrostla o 0,7 procenta mezikvartálně.
Z odvětvového pohledu růst přidané hodnoty táhl průmysl, a to navzdory mezičtvrtletnímu poklesu průmyslové produkce patrné v měsíčních datech, která se ve třetím čtvrtletí naopak snížila o 0,2 procenta mezikvartálně. Za celý letošní rok nadále očekáváme růst české ekonomiky o necelé jedno procento a příští rok jeho mírné zrychlení na 1,5 procenta.
Německé indikátory sentimentu zůstávají slabé, eurozóna je na tom o něco lépe. Německý IFO index v listopadu poté, co v říjnu přerušil čtyřměsíční šnůru poklesů, opět klesl, a to o 0,8 bodu na 85,7 b. Citelně se zhoršila především složka hodnotící současnou situaci, zatímco subindex očekávání do budoucna klesl jen nepatrně.
Celkově sentiment indikátory v Německu nadále nenaznačují brzké oživení ekonomiky. Ekonomická důvěra v eurozóně se v listopadu sice nezměnila a zůstává pod svým dlouhodobým průměrem, její současné hodnoty však podle nás z historického pohledu odpovídají růstu ekonomiky pod jedním procentem.
Recese v eurozóně tedy není na pořadu dne. V samotném závěru týdne zveřejněná listopadová inflace v eurozóně potvrdila očekávání trhů, když vlivem nízké srovnávací základny vzrostla z říjnových dvou procent meziročně na 2,3 procenta meziročně.
Naopak jádrová inflace setrvala na 2,7 procenta meziročně, a byla tak o 0,1 procentní bod nižší než mediánový odhad. Jádrová inflace tedy ve čtvrtém čtvrtletí pravděpodobně zaostane za prognózou Evropské centrální banky ve výši 2,9 procenta alespoň o 0,2 procentního bodu, což z našeho pohledu činí prosincové snížení sazeb o 25 bazických bodů vysoce pravděpodobným, což zaceňují i trhy.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
