Centrální banka naplňuje vizi guvernéra Michla. Cílem je mít 100 tun zlata v rezervách

„Zlato v dnešním peněžním systému nehraje fakticky žádnou roli… připomíná zásobárnu prehistorických psacích strojů pro případ, že by vypadly sítě a nefungovaly počítače.“ Výrok Michlova kolegy z bankovní rady Mojmíra Hampla lze dodnes najít na webu ČNB.

„Z hlediska výnosnosti je zlato nezajímavé aktivum,“ řekl deníku Právo tehdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Zlatý poklad je mýtus. Zlato již několik desítek let nehraje v měnové politice roli,“ uvedl v rozhovoru pro Ekonomický magazín další člen bankovní rady ČNB Vojtěch Benda.

A ve výroční zprávě za rok 2019 doslova stojí: „ČNB tuto komoditu nepovažuje za optimální nástroj pro držení devizových rezerv moderních centrálních bank.“

Podobnými výroky členů tehdejší bankovní rady se to jen hemžilo i přesto, že podle statistiky Mezinárodního měnového fondu (MMF) je zlato třetím nejrozšířenějším aktivem centrálních bank a představuje zhruba 11 procent světových devizových rezerv.

 Psali jsme

ČNB chce nakoupit zhruba 100 tun zlata

Nedlouho poté, co do křesla guvernéra ČNB usedl Aleš Michl, začala naše centrální banka jeho vizi postupnými krůčky naplňovat. Od března minulého roku ČNB nakupuje v průměru 1,8 tuny zlata měsíčně. V roce 2021 dle své výroční zprávy centrální banka navýšila zásoby zlata za celý rok o 1,1 tuny, z čehož 0,7 tuny vyčlenila na výrobu mincí.

Ve zlatém žebříčku zemí, který měsíčně sestavuje na základě informací Světové banky a MMF Světová rada pro zlato (WGC), figurovala Česká republika za guvernéra Jiřího Rusnoka na 72. místě s 10,2 tuny zlata. O dvě tuny zlata víc měl například i ostrov Mauritius.

Nyní se 43 tunami zlata v rezervách už ČNB stojí o dvacet příček výš. A pokud by tempo nákupů neochablo do konce šestiletého funkčního období Aleše Michla, mohl by český zlatý poklad dosáhnout ještě nikdy nevídané výše 117 tun. Předchozí rekord pochází ze září 1938, kdy zlato v sejfu Národní banky Československé vážilo 96,6 tuny. Ta když nákupy zlata zahájila, měla 12,1 tuny zlata.

 Psali jsme

99 let československé koruny: Jak jsme přišli o předválečný zlatý poklad

Když v březnu minulého roku odstartovala sérii svých nákupů ČNB, měla v držení zhruba stejné množství zlata – 11,9 tuny. Za první republiky trvalo čtyři roky, než se zlaté rezervy navýšily na 20 tun. Naše centrální banka to svedla za čtyři měsíce.

Cílem současné bankovní rady ovšem není samoúčelné navyšování zlatých rezerv, nýbrž změna celé jejich struktury. Kromě zvýšení podílu zlata z 0,2 procenta na dvě procenta již došlo i ke změně podílu rezerv v akciích z 13,5 procenta na 21,4 procenta. „Proč nemít dvacet, třicet či čtyřicet procent,“ položil si před svým nástupem Michl otázku k poměru akcií v portfoliu ČNB.

A na adresu zlata řekl: „Nepotřebuji mít zlata 0,3 procenta z rezerv, ale potřebuji mít 10 procent, 15 procent, 20 procent, abych měl diverzifikované portfolio,“ prohlásil Michl. Podle něj výhoda zlata spočívá v tom, že je to nástroj bez korelace s vývojem na akciovém trhu.

Pokud by guvernér Michl získal mandát i na druhé šestileté období, sen o 200tunových rezervách ve zlatě by se mu zřejmě mohl splnit. Celkově má ČNB devizové rezervy v hodnotě 148 miliard dolarů, z toho zlata za 3,1 miliardy. Na dovršení aktuálního zlatého cíle by tak v dnešních cenách potřeboval ještě 4,65 miliardy dolarů, což vzhledem k celkovým rezervám není nic nesplnitelného.

 Psali jsme

Česko patří do pětice zemí, které letos nakupují nejvíce zlata