Nákupy zlata v posledních deseti letech se uskutečňovaly po tisícovkách troyských uncí (31,1 gramu, což je historická váhová jednotka používaná ve francouzském městě Troyes, pozn. red.) a nebyly nikdy větší než 20 tisíc uncí s výjimkou června roku 2020, kdy měla ČNB nejmíň zlata ve své historii, a to pouhých 7,8 tuny.
Tehdy se jednorázově koupilo 39 tisíc uncí (1,2 tuny) ale pak půl roku nic. To ladilo s obecným postojem ČNB, že zlato je nepraktickou komoditou, protože obchody s ním nejde provést tak snadno a rychle jako s jinými instrumenty.
ČNB zlato vzhledem k jeho likviditě a nákladům na skladování dlouhodobě nepovažovala za optimální formu devizových rezerv. Člen bývalé bankovní rady Vojtěch Benda zlato dokonce označil za talisman, který je neprávem považován za garanta stability a směnitelnosti měny. Zlato, které centrální banka občas nakupovala, tak bylo určeno převážně pro potřeby národní mincovny.
Nejvíc zlata mělo Československo na konci 30. let, kdy v pražských trezorech leželo 96,6 tuny lesklého kovu. V letech 1997 a 1998 prodala ČNB většinu svých zlatých rezerv, které jí připadly po rozdělení Československa (56 tun po 323 dolarech za unci) a 14 tun si ponechala.
Z toho 4,1 tuny v rámci mezivládního vyrovnání poslala v roce 2000 na Slovensko. Rozprodej zlata odůvodnila tuzemská centrální banka udržením stability české měny.
„Česká koruna procházela v roce 1997 krizovým obdobím a použití devizových rezerv k intervencím se stalo realitou,” uvedla na svém webu centrální banka, která fakticky vyměnila zlatý poklad za dluhopisy. Ty dnes tvoří přes polovinu devizových rezerv.
Guvernér ČNB Aleš Michl už jako řadový člen bankovní rady navrhoval dokoupit 200 tun zlata. Poté, co se loni stal guvernérem, hovořil alespoň o sto tunách. Ale i tak by to přišlo v dnešní ceně na 147 miliard korun.
To by nemusela být enormní zátěž, když měla banka ke konci dubna v rezervách 2 979 miliard. I když Michl novinářům svůj záměr opakovaně potvrzuje, naposledy v únoru Lidovkám, podle kterých už o tom bankovní rada i jednala, skutečné plány banka odmítá prozradit.
„Detaily ohledně správy devizových rezerv nad rámec informací publikovaných ve výroční zprávě nezveřejňujeme, ani jinak nekomentujeme,“ odpověděla na náš přímý dotaz ohledně obnovy zlatého pokladu Denisa Všetíčková z odboru komunikace ČNB.
Ve zmíněné výroční zprávě však stojí pouze konstatování, že centrální banka měla ke konci roku 2022 přibližně o 13 procent zlata víc než na konci roku 2021, tedy přibližně 12 tun s tajemným dodatkem, že „byla také analyzována možnost navýšení objemu zlata v devizových rezervách“.
Březnový nákup 1,56 tuny zlata a dubnových 1,77 tuny zlata tak možná signalizuje částečnou změnu struktury devizových rezerv. Ty se dnes skládají z 60 procent z dluhopisů, z 19 procent z akcií a zbytek převážně z eur, dolarů a několika dalších měn.
Zlato i přes nové nákupy tvoří jen 0,5 procenta devizových rezerv. K 1. květnu to bylo v novém tisíciletí rekordních 15,24 tuny zlata většinou uloženého v zahraničí. V přehledu Mezinárodního měnového fondu o držbách zlata se tak Česko posunulo ze 73. na 68. příčku před Bangladéš.
